Ukrajina buduje na hranici s Ruskem opevnění. Na stavbu se hlásí tisíce dobrovolníků

Ukrajina začala s výstavbou opevnění podél hranice s Ruskem. To má zabránit pronikání proruských separatistů do země. Obří příkop mají z velké části postavit vojáci, už teď se ale přihlásily tisíce dobrovolníků, kteří chtějí při výstavbě pomáhat.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ukrajinští vojáci u Luhansku

Ukrajinští vojáci u Luhansku | Zdroj: Reuters

Vládní projekt se sice jmenuje Stěna, ale ve skutečnosti má jít o obří příkop dva metry hluboký, čtyři metry široký a dlouhý přibližně 15 set kilometrů. Vybaven má být kamerami, ale i další elektronikou tak, aby bylo možné neustále monitorovat celou hranici.

K tomu podél hranice postupem času vznikne nová silnice pro vojenské patroly, několik plotů, překážky z ostnatého drátu a na osm tisíc pozic pro obrněnou techniku a čtyři tisíce pěchotních bunkrů. Elektronicky by měla být monitorována i námořní hranice s Ruskem.

Původní plán, se kterým přišel dněpropetrovský guvernér Igor Kolomojski, počítal s opravdovou zdí. Kolem ní mělo být několikasetmetrové pásmo s nejmodernější technologií i minovými poli, příkopy a ostnatým drátem.

Celkovou cenu Kolomojski spočítal na 100 milionů eur a byl ochoten projekt i financovat. Jenže odborníci tvrdí, že takováto cena není reálná. Při délce hranice přes dva tisíce kilometrů to vychází jen asi na 50 eur na metr. Přitom i nakonec zvolená "levnější" varianta, kdy zeď nahradil příkop, by nakonec mohla stát celkem miliardy eur.

Finanční pomoc od EU

Otázkou je, kde chce ukrajinská vláda vzít tolik peněz, když se potýká s ekonomickou krizí a musí zároveň financovat armádu. Značnou část opevnění by tak měli postavit právě vojáci. Už začali kopat v regionech, kde se nebojuje. To znamená v černigovské, sumské, charkovské a na severu luhanské oblasti.

Na internetu se ale okamžitě přihlásilo na 10 tisíc dobrovolníků, kteří chtějí při výstavbě opevnění pomáhat. Takže se zdá, že s levnou pracovní sílou nebude problém. Kyjev už nějaké peníze do začátku vyhradil, ale zároveň chce o finanční pomoc na výstavbu opevnění požádat i Evropskou unii.

Definitivní odtržení od Ruska

Ilegálnímu přecházení hranice by takováto překážka opravdu zabránit mohla. Ale soustředěnému útoku by asi dokázala odolávat jen po velmi omezenou dobu. Navíc výstavba bude pravděpodobně trvat několik let.

Situaci na hranici nekomplikuje jen fakt, že část jí ovládají povstalci, kteří určitě nebudou chtít něco takového povolit, ale navíc hranice často ani není formálně vyměřená.

Jenže budované opevnění má i pro Kyjev spíše symbolický význam a psychologický dopad na veřejnost. Ukazuje definitivní odtržení se od Ruska a příklon k Evropě. A také to, že nová politická garnitura už se nebojí tvrdě vystupovat proti Rusku. Což je přesně to, co si většina lidí na Ukrajině přeje.

Ondřej Bouda Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme