Ukrajina žádá západní země o pomoc. EU chce další reformy
Ukrajina požádala západní země o nový „Marshallův plán". Zemi by měl pomoci vypořádat se s výzvami, které před ní staví katastrofální stav hospodářství, ruská anexe Krymu a Ruskem podporovaný konflikt v Donbasu. Ukrajinští politici proto na mezinárodní konferenci na podporu Ukrajiny v Kyjevě seznámili západní protějšky a instituce s dosavadními výsledky reforem a načrtli plán do budoucna.
Ty nejdůležitější úspěchy ukrajinské vlády zmínil v úvodu konference premiér Arsenij Jaceňuk.
„Schválili jsme tvrdá úsporná opatření, zavedli jsme nové daně, významně jsme omezili prostor pro daňové úniky. Vymýtili jsme korupci v energetickém sektoru. Zásadně jsme změnili systém řízení státních podniků," popsal ukrajinský premiér.
Na mezinárodní konferenci na podporu Ukrajiny se mluvilo o boji s korupcí, reformách ekonomiky ale i potřebě kvalitnějšího vzdělání pro Ukrajince
Například výdaje na obranu se zvýšily skoro o polovinu, v podstatě se snížily nároky na státní byrokracii a naopak se zvýšily příjmy regionálních úřadů, a to o pětinu. Podstatně se snížily také ceny plynu a závislost země na dodávkách z Ruska.
I Ukrajinští politici ale přiznali, že ne vše se daří, jak má, a prezident Petro Porošenko vyzdvihl několik bodů, které jsou pořád před ukrajinskou vládou.
„Deoligarchizace, demonopolizace, deregulace a decentralizace a velmi důležitý je i boj proti korupci. Skutečný boj, to je hlavní cíl našich reforem," řekl Porošenko.
Evropská unie, její členské státy i mezinárodní instituce další podporu Ukrajině nadále podmiňují. Evropští politici v čele s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem Ukrajinu ujistili o neutuchající podpoře.
‚Nebát se a nekrást'
Prakticky všichni zástupci zemí Evropské unie i mezinárodních institucí, jako je třeba Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), ale současně zdůraznili, že je potřeba, aby Ukrajina v reformách pokračovala. Současně zazněla i kritika, že velká část úspěchů ukrajinské vlády je zatím stále na papíře, ať už v zákonech nebo koncepcích.
Zásadní jsou výsledky, jak shrnul zástupce generálního tajemníka OECD William Danvers: „Je třeba se pohnout od slov k činům a od činů k výsledkům."
Ukrajina na konferenci požádala západní země o jakýsi nový Marshallův plán, jak nabídku pomoci označil prezident Porošenko loni v létě. Slovy ukrajinského premiéra Arsenije Jaceňuka nechce další zahraniční půjčky, ale investice.
Ty Evropská unie podmiňuje strukturálními reformami a celonárodním bojem proti korupci. Přilákat podnikatele ze zahraničí do válčící země podle Jaceňuka nebude jednoduché.
Český vicepremiér Pavel Bělobrádek z KDU-ČSL boj s korupcí shrnul prostým masarykovským principem: „Nebát se a nekrást.“ To ale podle Bělobrádka nesmí platit jen v zákonech, ale v celé společnosti.
Kvalitnější vzdělání Ukrajinců a výměnné programy
Kromě boje proti korupci a reformám ekonomiky a soudnictví účastníci konference často mluvili i o potřebě kvalitnějšího vzdělávání Ukrajinců. Právě rozvoj vědy a vzdělanosti patřil i mezi priority českého zástupce na konferenci.
Z konkrétních plánů vicepremiér Pavel Bělobrádek z KDU-ČSL mluvil především o podpoře programu Erasmus, tedy výměnných pobytů pro studenty na evropských univerzitách.
„Je to především enormní zájem Ukrajinců například o Erasmus. Myslím, že je to jedna z velmi důležitých položek, takže jsem to dal do souvislosti se svobodou slova a vzděláním, které jsou perspektivou pro kritické myšlení a pro demokracii jako takovou,“ vysvětlil Bělobrádek.
Podle něj to totiž znamená, že by se mladí Ukrajinci v Evropě mohli setkat mimo jiné s tím, jak fungují západní kritická média. O podpoře vědy pak český vicepremiér jednal i s ukrajinským ministrem školství a jedním z hlavních témat měla být kromě podpory Erasmu i podpora výměny doktorandů.
