V Nizozemsku stále leží ostatky až tisícovky pilotů. Na jejich vyzvednutí nejsou peníze
Ani 71 let po konci druhé světové války se nenašly ostatky zhruba tisícovky pilotů, kteří havarovali při bojových operacích na území Nizozemska. Tamní obce nemají peníze na to, aby ostatky pilotů a jejich strojů hledaly, i když o to příbuzní padlých žádají.
Jen v Nizozemsku se podle vojenských expertů nachází přes 500 neprozkoumaných lokalit, kde se zřítila spojenecká i německá letadla. V polích nebo jezerech mohou s letadly dosud ležet i jejich piloti a posádky.
Podle odborníků na vojenskou historii i tamní televize NOS se dodnes pátrá po 1085 ztracených letcích. Mezi nimi je zhruba šest stovek Britů, stále se ale nenašly ostatky dvou stovek Američanů a 250 Němců.
Na jejich hledání ale nejsou peníze. Vykopání letadla z pole, bahna, dna polderu nebo jezera přijde asi na 500 tisíc eur (v přepočtu zhruba 13,5 milionu korun). Pokud je nutné odčerpat i vodu, cena se ještě zvedá. Plně naložené letadlo se totiž při pádu mohlo zarýt i několik metrů pod zem.
OBRAZEM: Stovky lidí si připomněly boj o rozhlas z května roku 1945
Číst článek
Ačkoliv příbuzní vojáků žádají o vyzvednutí strojů svých padlých, obce to odmítají financovat. Ani v případech, kdy se ví, kde se pilot zřítil, není jasné, zda se tělo skutečně najde. Letadlo mohlo při havárii shořet nebo ho mohl rozmetat výbuch a ostatky by pak nebyly k nalezení.
Podobně se před lety pátralo například po ostatcích pilota Karla Pavlíka. Jeho spitfire se před 74 lety zaryl sedm metrů hluboko do tekutého jílu u belgického města Ypry. Němcům se stroj nepodařilo v roce 1942 vytáhnout. Až po osvobození Belgie dostali tělo pilota z kokpitu Britové a Pavlíka identifikovali podle jména na vnitřní straně jeho bot. Celé letadlo vykopali nadšenci pro vojenskou historii až po 50 letech.
Roky nebylo k nalezení ani tělo pilota Otty Smika. Ten se zřítil u města Zwolle a jeho ostatky byly spolehlivě identifikovány až v roce 1963. Následovala výměna rakví v hrobech, protože pod Smikovým jménem byl pohřben někdo jiný.
Při první havárii se Smikovi podařilo přežít, a to s pomocí nizozemských odbojářů. Po sestřelu nad městem Breda pobýval v rodině Wonkových a později se jim odvděčil tím, že nad kostelem vesnice Prinsenbeek, kde bydleli, jednou svým letounem zakroužil. Dal jim tím najevo, že se mu podařilo dostat se zpět do Velké Británie a že je znovu nasazen v boji.
