V uprchlických táborech v Calais se obávají příchodu další vlny migrantů
Na severu Francie se vyhrocují potíže s uprchlíky, kteří se tam koncentrují ve snaze proniknout na Britské ostrovy. Jen v Calais přebývá ve dvou táborech na 5000 převážně afrických migrantů. Úřady nedokáží odhadnout, co se stane, pokud počty běženců dále porostou. Situace prý začíná být kritická.
Tábor Jules Ferry zřídily místní úřady a v současnosti v něm žije asi dva tisíce lidí.
Jen o několik kilometrů dál vzniklo samovolně další ležení. Na začátku tam žilo několik stovek migrantů, teď jsou jich asi tři tisíce. Hrozba dalšího přílivu uprchlíků tu vyvolává obavy.
Jen nasytit uprchlíky v táboře je velký problém. Kamion s pečivem či banány tam zajíždí jen občas a fronta při výdeji jídla, které se servíruje jednou denně, měří zhruba 600 metrů. Ne na všechny se dostane.
„Pečivo je ze supermarketu a většinou už má prošlé datum spotřeby a banány jsou od distributora z Dunkerque, který dal stranou ty, co už jsou trochu zkažené, ale jak vidíte, po potravinách se jen zapráší. Jednou denně se tu servíruje jídlo, které nasytí tak dva tisíce lidí, ale v táboře je teď tak na tři tisíce uprchlíků, kteří by, nebýt nás, nejedli vůbec nic. Takže se tu o jídlo trochu perou, ale to se dá chápat,“ líčí François Guennoc z organizace Útulek pro migranty.
Konflikty se neodehrávají jen ve frontě na jídlo. Poté co běženci ze Súdánu zapálili Eritrejcům padesát stanů, hlídkuje ve druhém táboře v průmyslové zóně policie.
Česko hledá spojence pro zablokování návrhu na povinné uprchlické kvóty
Číst článek
„Kolem tábora vidíme tak 100 až 200 policistů. Snaží se udržovat pořádek a hlavně jsou tu proto, kdyby došlo k nějakým rozbrojům,“ vysvětluje François.
„Další policisté pak v okolí kontrolují hlavně ty, u kterých předpokládají, že nemají žádné dokumenty. Koncentrují je v těchto táborech. Reagují na protesty obyvatel, snaží se, aby se ve městě nepotulovaly větší skupiny jen tak,“ dodává François Guennoc.
Z Calais se uprchlíci snaží dostat zejména na Britské ostrovy. „Můj problém je ten, že moje rodina patřila ke Kaddáfímu,“ vysvětluje Libyjec, proč opustil vlast.
Na život za diktatury Muammara Kaddáfího, která skončila v roce 2011, nyní vzpomíná jako na „hezkou dobu“.
„Země byla bezpečná, teď je tam nebezpečno, bojíte se o život, všude jsou zbraně,“ popisuje život v rozvrácené zemi. „Chtěl bych se dostat do Anglie, to je můj cíl číslo jedna. Jsem tady už rok, a nic se nemění, v Anglii bych chodil do školy a hrál fotbal,“ dodává.
François Guennoc se domnívá, že jediné možné řešení je uprchlíkům otevřít hranici. „Francie je pro většinu z nich stejně jen přechodnou stanicí, všichni chtějí do Anglie. Ale Anglie je tam nepustí,“ říká.
Anglie není jediná Evropská země, která se mocnému přílivu uprchlíků brání. Ostatně i Francie už zpřísnila kontroly na hranicích s Itálií, kam migranti připlouvají přes Středozemní moře.
Všechny uprchlíky, které zejména v Nice a okolí zadrží, vracejí Francouzi zpět ke svému sousedovi.
