Volyňští Češi o přesídlení do Česka neusilují, prý není důvod
Volyňští Češi se do země svých předků vracet nehodlají. Česká republika jim bude dál pomáhat, aby se jim lépe žilo doma na Ukrajině. O přesídlení zpět do Česka volyňští Češi neuvažují, ani o něj nežádají.
„Přáli bychom si zjednodušení úředních procedur pro cesty do České republiky a dalšího učitele češtiny,“ říkají zástupci krajanské komunity v Žytomyru. O návratu natrvalo ale rozhodně neuvažují. Není pro to důvod.
„Mladší si můžou přát lepší život a jet do Čech. Pro takové staré lidi ne, my tam už nemáme co dělat,“ říká 77 letý pan Sláma.
O žádosti čtyřiceti rodin o přesídlení z bezpečnostních důvodů ale neslyšel. Paní Lena Lagovská, která pracuje v krajanském rádiu, o údajné žádosti ví, nevidí pro ni ale žádný důvod.
„Samozřejmě jsem začala pátrat po tom, komu bylo ublíženo. Obrátila jsem se na oblastní oddělení milicí a zjistila, že žádné ohrožení nebylo.“
Žádost o pomoc adresovala české vládě, prezidentovi a dalším ústavním činitelům bývalá předsedkyně Spolku volyňských Čechů v Žytomyrské oblasti. Mezitím se ale natrvalo usadila v Česku. Její nástupce se o celé záležitosti bavit nechce.
Na Ukrajině žije okolo 5000 českých krajanů. Pokud prokážou svůj český původ, mohou zjednodušeně získat trvalý pobyt v České republice. Letos toho využilo asi 30 lidí. Od dubna je také snazší vydávání schengenských víz pro ukrajinské Čechy.
„U nás v Žytomyru se nikdy lidé nedělili podle národnosti. Chápu, že lidé s českými kořeny mohou mít zájem vrátit se, životní úroveň je u vás vyšší. Ale kvůli národnosti nemá nikdo důvod odcházet,“ ujišťuje místostarosta Žytomyru Oleksander Bockovskyj.
Žytomyru, který leží asi stodvacet kilometrů na západ od Kyjeva, se boje na východě země nijak nedotýkají. Češi tady žijí už 150 let.
„Už tady je málo Čechů. Ale jsme tak vychovaní, že se nám vždycky chtělo do Čech,“ říká pan Stanislav Sláma. Jeho dědeček přišel na Ukrajinu v roce 1861. Jemu prý stačí, že se do země svých předků může občas zajet podívat.
