Zaměstnanci evropských institucí stávkovali kvůli platům

Stávka a tichá demonstrace dnes zasáhla do chodu Rady Evropské unie v Bruselu. Vyhlásilo ji několik odborových organizací zaměstnanců evropských institucí. Úředníci i technický personál na tři hodiny přerušili práci a žádali zvýšení platů o 3,7 procenta. Valorizaci platů jim ale musejí schválit členské státy EU. Část z nich s tím kvůli hospodářské krizi nechce souhlasit.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Úředníci aparátu Evropské unie stávkují za udržení růstu platů.

Úředníci aparátu Evropské unie stávkují za udržení růstu platů. | Foto: Pavel Novák | Zdroj: Český rozhlas

"Nechceme platit za to, že je krize," ozývalo se dvoranou sídla Rady Evropské unie. Několik stovek demonstrantů žádalo zachování valorizace platů, kterou jim zaručují pravidla schválená členskými zeměmi před šesti lety. Platy pracovníků v Radě Unie se pohybují od 2.500 do 17.700 eur měsíčně podle toho, jakou pozici zaměstnanec zastává. Pro Radu členských států pracují přibližně tři tisíce lidí.

Přehrát

00:00 / 00:00

O demonstraci úředníků Evropské unie natáčel v Bruselu zpravodaj Českého rozhlasu Pavel Novák

Ve všech unijních institucích jsou asi čtyřicet tisíc zaměstnanců. Míra valorizace jejich příjmů závisí na zvyšování platů ve veřejném sektoru v několika zemích a na inflaci v Belgii. O své příjmy se bojí hlavně zaměstnanci z nových členských zemí.

"Spousta těch lidí z nových zemí nastupovala za odlišných podmínek, než ti, co začali pracovat před námi. Tím jsme byli znevýhodněni už v té době. S tím, že nám ale slíbili, že se platy budou valorizovat podle nějakého systému, který je ale navíc vázán zpětně," hájí pozici zaměstnanců Marek Mikule, pracující v Radě EU.

Za zaměstnance institucí se postavila i Evropská komise. Valorizaci platů jim zaručuje rozhodnutí Rady členských států.

"Je to rozhodnutí přijaté Radou, je to tedy právně závazný dokument. Musíme ctít právo. To není politická záležitost. Je to jen aplikace právně vymahatelných závazků. Nikdo si přece nemůže myslet, že bychom v Evropské unii jednali protiprávně," uvedl předseda Evropské komise José Barroso.

Proti zvyšování platů euroúředníků se staví několik, hlavně nových členských zemí. Například i Česko a Slovensko. Z některých států zazněla i obava, jak občanům vysvětlit růst platů úředníků Unie, když se doma musejí platy zmrazit nebo dokonce snižovat.

Odbory zaměstnanců evropských institucí ale trvají na tom, že na valorizaci platů mají nárok. Hrozí dalšími stávkami nebo i soudem. Na středu, čtvrtek a pátek zatím vyhlásily stávkovou pohotovost.

Félix Geradon z odborů Union Syndicale říká: "Musíme se rozhodnout, jestli ve stávkách pokračovat ještě v lednu, protože většina států už je rozhodnutá nám vyhovět a stačil by tak už jen mírný nátlak. Nebo se obrátíme přímo na Evropský soudní dvůr v Lucemburku."

"Budeme ve stávce pokračovat, pokud to bude nutné. Doufáme, že vlády členských zemí pochopí, že podle práva nemají jinou možnost, než naše nároky uznat," prohlásil ještě Félix Geradon.

O řešení situace pak intenzivně jednali diplomaté členských států Evropské unie. "Je těžké to vysvětlit občanům, jestliže řada států tak jako my má návrhy na snížení platů ve veřejné sféře, aby se tady zvyšovaly platy takovýmto způsobem," řekla po jednání diplomatů zástupkyně české velvyslankyně při EU Jana Reinišová. V hledání řešení budou zástupci členských zemí pokračovat ve středu.

Pavel Novák, Miroslav Panuška Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme