Spor o kanadská víza se bude řešit v Bruselu
Víza pro Čechy dnes budou jedním z témat kanadsko-unijního summitu v Bruselu. Evropská komise a Rada Evropské unie připomenou kanadskému premiérovi Stephenu Harperovi, že Unie trvá na zrušení víz pro občany Česka. K odvetným krokům ale zatím Unie sáhnout nechce. Podle Evropské komise nastává posun v řešení vízového sporu mezi Kanadou a Českem.
„Je tu určitý mírný pokrok, řekl bych. Alespoň na kanadské straně už byly předloženy v kanadském parlamentu návrhy na změnu azylového zákonodárství. To je pozitivní. Je tu jakási shoda nad souborem těch opatření, ale zatím tomu říkat 'cestovní mapa', která by nás dovedla k nějakému datu, by bylo příliš ambiciózní,“ řekl ministr zahraničí Jan Kohout.
Evropská unie může přímo kanadskému premiérovi Hesperovi vyjádřit svůj nesouhlas s tím, že jedna země schengenského systému má stále s jeho zemí vízovou povinnost. Nedá se ale očekávat, že by výtkami ke kanadské vízové a imigrační politice mohla Unie ohrozit hlavní bod jednání, kterým je nová dohoda o obchodních a politických vztazích.
„Doufejme, že ten summit bude znamenat nějaký podnět, abychom se v těch následujících měsících k něčemu dopátrali. Nechci ale být až přílišným optimistou, jak jsem řekl, cítím určitou skepsi, co se týče data, ke kterému by víza mohla být zrušena,“ dodal Jan Kohout.
Morální podpora
Když Kanada obnovila loni v červenci vůči českým občanům vízovou povinnost, Evropská unie vyjádřila Česku morální podporu a také zaznělo, že je krokem Kanady znepokojená. Na podzim hrozila Evropská komise, že navrhne zavedení víz pro držitele kanadských diplomatických a služebních pasů.
Komise tehdy stanovila dvě podmínky, které Kanada musí splnit, a sice že Kanada musí zjednodušit vydávání víz pro české občany a že musí naznačit opatření, která povedou k úplnému zrušení víz. První podmínku splnila Kanada už před Vánocemi, kdy bylo otevřeno konzulární okénko v Praze.
V březnu pak z jednání kanadských a českých expertů vzešel dokument, který určuje úkoly pro obě strany. Kanada v dokumentu také přiznala, že značnou vinu za současnou situaci nese její velmi liberální azylový systém, a zavázala se k novelizaci své stávající imigrační legislativy, což EK považuje za splnění své druhé podmínky.