Britský premiér chce bojovat za turecké členství v EU

Britský premiér David Cameron v projevu v tureckém parlamentě v Ankaře silně podpořil žádost Turecka o přijetí do Evropské unie. A slíbil, že bude za turecké členství bojovat.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

David Cameron.

David Cameron. | Foto: Tiskový servis Evropské komise

Premiér Cameron v projevu k poslancům tureckého parlamentu přirovnal nesouhlas některých zemí Evropské unie s výhledovým členstvím Turecka ke snahám Francie blokovat vstup Británie v šedesátých letech minulého století. V této souvislosti premiér řekl: „Známe pocit, když se nesmí do klubu. Ale také víme, že věci se mohou změnit.“

Přehrát

00:00 / 00:00

O cestě britského premiéra Camerona do Turecka a Indie mluvil na Rádiu Česko Ivan Kytka, londýnský spolupracovník Českého rozhlasu.

Zpravodaj BBC připomíná, že Evropská unie zahájila jednání s Tureckem v roce 2005. Ale vstup Turecka do Unie během příštích deseti let se považuje za velmi nepravděpodobný. Důvodem je nesouhlas zemí jako Francie.

Mezi překážkami je skutečnost, že Turecko odmítá uznat členství Kypru v Unii a způsob, jakým turecké úřady zacházejí s kurdskou menšinou. Britský premiér Cameron se vyjádřil důrazně pro turecké členství v Evropské unii.

Cameron ještě navštíví Indii

Britský premiér pokračuje po návštěvě Turecka do Indie. Doprovází ho tam asi dvacítka předních britských byznysmenů a David Cameron se nechal slyšet, že obě země by měly využít společně sdílenou historii k rozvoji vzájemných obchodní a ekonomických vztahů.

Podle londýnského spolupracovníka Ivana Kytky je Indie velice vítaným centrem pro zřizování levnějších poboček britských podniků a podle něj to bude jedna ze záležitostí, o kterých se bude v Indii během návštěvy mluvit.

„Jde o obrovský trh, který může být výchozištěm pro britské zájmy v Číně. Není náhodou, že na cestě ho doprovází 20 největších kapitánů britského průmyslu, obchodních a finančních kruhů. Je to součástí takové britské politiky, kterou prosazují konzervativci od nástupu k moci, totiž odpoutat se rétoricky od Spojených států, od tradičních spojenců a najít užší obchodní styky například s Indií, Čínou, Brazílií a Ruskem,“ vysvětlil Kytka.

Milan Kopp, Milan Kocourek, Ivan Kytka, Lenka Rafaelová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme