Summit v Bruselu rozlámal Unii na tři díly, jedním je Británie

Předseda Evropské komise José Barroso s předsedou britské vlády Davidem CameronemFoto:  Reuters

Lídři zemí Evropské unie se na dvoudenní schůzce v Bruselu nedohodli na společném postupu k záchraně eura. Jednota Evropské unie je tak v ohrožení. Sedmadvacítka se při snaze o záchranu společné měny aspoň pro tuto chvíli fakticky rozdělila.

K nové smlouvě o přísných trestech pro budoucí dluhové hříšníky se přidaly jen země eurozóny. Britové ji odmítli úplně, ostatní včetně Česka zaujaly vyčkávací taktiku. Vlády musejí přistoupení k dohodě konzultovat se svými parlamenty. 

Měl to být klíčový, rozhodující, historický summit Evropské unie. Státníci 27 členských zemí se měli dohodnout o tom, jak zachránit společnou měnu a snížit tlak finančních trhů na euro. 

Rozhodli se, že nejlepší cestou bude ukázat světu, že to eurozóna myslí s utažením šroubů, tedy větší rozpočtovou disciplínou, vážně. K tomu potřebují poupravit primární právo Unie. 

Smlouva počítá hlavně s téměř automatickými sankcemi za porušování pravidel o hospodaření. Zároveň v časech hospodářského růstu fakticky zakazuje zadlužování. S tím vším Česko souhlasí. Vadí mu ale forma – podle premiéra Petra Nečase je plán velmi nekonkrétní: 

„V tuto chvíli považuji za předčasné, abychom zaujímali nějaké definitivní stanovisko. Já osobně v tomto stavu informací, které mám, doporučuji spíše obezřetnost a opatrnost.“ 

Česko se stejně jako ostatní země s vlastní měnou může přidat v budoucnu. Premiér ale naznačil, že to zřejmě neudělá. Česko původně chtělo, aby se pravidla zpřísnila změnou Lisabonské smlouvy, což by musely schválit všechny země Unie. Kvůli odporu Britů se ale taková dohoda nepodařila. 

„Je nešťastné, že jsme promarnili tuto šanci schválit změny ve smlouvě na půdě celé Unie,“ prohlásil po skončení summitu viditelně zarmoucený předseda Evropské rady Herman van Rompuy. Neztratil ale optimistického ducha: „Je to ale opravdový úspěch, že skoro 10 dalších zemí chce s námi spolupracovat.“ 

Dohodu o tom si má 17 států eurozóny a skupina ochotných zemí dojednat do března. Kolik signatářů takové smlouvy nakonec bude, se teprve ukáže. 

Srbsko uvidělo na semaforu červenou 

Na rozdíl od Chorvatska, které na úvod summitu podepsalo smlouvu o přistoupení do Unie, Srbsko zažilo velké zklamání. Kromě pochvaly za dopadení podezřelých z válečných zločinů v bývalé Jugoslávii odešlo z Bruselu s prázdnýma rukama. Status kandidátské země nedostalo. 

Tentokrát větší vstřícnost vůči Bělehradu zablokovalo Německo, jehož vojáci KFOR nedávno utrpěli na severu Kosova zranění při rozebírání barikád postavených tamními Srby u hraničních přechodů. 

Podle předsedy Evropského parlamentu Jerzyho Buzka vyslalo Srbsko řadu signálů, že chce udělat velké kroky k evropské integraci. Mělo by se takových signálů tedy dočkat i od Unie. 

Jenže v tomto případě se Unie zachovala jako hodně porouchaný semafor, na kterém se zasekla červená. Podle prezidenta Borise Tadiče tak Unie pustila vítr do plachet odpůrcům evropského směřování Srbska.