EU s rozšířením sankcí proti Rusku váhá. Rozhodne se podle situace na Ukrajině
Evropská osmadvacítka stále váhá s přitvrzením sankcí vůči Rusku. Balík nových opatření sice dohodli velvyslanci členských zemí už v pátek a dnes ho měly členské země formálně schválit, zatím však rozhodnutí nepadlo.
Dalších 26 vysoce postavených Ukrajinců a Rusů na seznamu v Evropské unii nežádoucích osob, zmrazení jejich kont v evropských bankách, zákaz obchodování s dluhopisy ruských ropných společností nebo embargo na vývoz zboží, které může mít civilní i vojenské využití.
To je soubor přísnějších sankcí proti Rusku, na nichž se členské země dohodly už v pátek. Dnes měly rozhodnutí jen formáně potvrdit, ještě teď večer se však znovu scházejí velvyslanci členských zemí, aby o sankcích znovu jednali.
Postoj EU k případnému rozšíření sankcí komentovali reportér Pavel Novák, ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) a analytik Jan Šír z UK
Od pátečního večera totiž na východní Ukrajině platí příměří mezi armádou a separatisty. I když se ne úplně všude dodržuje, může to být důvod, proč některé země se zavedením sankcí váhají.
Moskva také pohrozila, že na nové sankce může zareagovat uzavřením vzdušného prostoru nad Ruskem pro západní letecké společnosti.
Diskuse kolem sankcí sílí
O možných dopadech sankcí jednala taky pracovní skupina složená ze zástupců dotčených resortů. Předsedá ji státní tajemník pro evropské záležitosti, Tomáš Prouza, který po dnešní schůzce upřesnil, že v případě uklidnění situace na východní Ukrajině by se přísnější protiruské sankce buď zavádět neměly, nebo by měl existovat rychlý mechanismus, jak je zrušit.
S tím v principu souhlasí šéf resortu zemědělství, Marian Jurečka, místopředseda KDU-ČSL.
Porošenko nařídil posílit obranu Mariupolu. Příměří na Ukrajině ale stále platí
Číst článek
„Protože toto jsme si vlastně od celého mechanismu sankcí slibovali. Abychom zastavili další rozvíjení agrese, abychom se dostali co nejdříve k mírovému řešení.“
„A pokud se dneska ukazuje, že ta cesta možná může být, tak si myslím, že je minimálně vhodné posečkat, zjistit stav konkrétně na místě, a to, zda je tady vůle jak na ukrajinské, tak ruské straně hledat mírové řešení, a potom tedy v tom případně ani sankce nezavádět,“ řekl Českému rozhlasu Jurečka.
„Myslím, že je to daleko nejhorší bezpečnostní krize, se kterou se Evropa potýká za posledních několik desetiletí,“ upozornil Jan Šír, analytik z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
„V důsledku ruského postupu došlo k závažnému otřesení, ne-li k podkopání systému nejen evropské bezpečnosti, ale i mezinárodního práva,“ zdůraznil Šír. „Myslím, že nějaká forma tlaku, by měla zůstat.“
