Evropská komise přivítala výsledek tureckého referenda
Rozhodnutí Turků podpořit v nedělním referendu změny v Ústavě potěšilo Evropskou komisi. V turecké Ústavě se změní 26 článků, které omezí moc armády a více jí podřídí kontrole civilních soudů. Armáda se považuje za strážce laického vedení země. Za posledních 50 let neváhala pod záminkou ochrany státu svrhnout čtyři vlády.
Podle předběžných výsledků návrh vládní strany Spravedlnosti a rozvoje podpořilo 58 procent hlasujících, proti bylo 42 procent. Volební účast byla podle očekávání vysoká, k urnám přišlo 77,5 procent Turků.
Turecké ANO v referendu o ústavních dodatcích ukazuje podle Evropské komise odhodlání občanů této země k reformám. Ty jsou krokem správným směrem, uvádí se v prohlášení komisaře pro rozšíření Štefana Füleho.
Komise ale upozorňuje, že hodně záleží na zavedení změn do života. K tomu bude potřeba změnit zákony, což bude Komise bedlivě sledovat. Komise současně upozorňuje, že po rozhodnutí v referendu musí následovat další reformy, které se budou týkat hlavně základních práv, svobody projevu a svobody náboženského vyznání.
Turecko se chce v budoucnu stát členem Unie. EU od něj ale vyžaduje vyhovět řadě standardů, které zatím Turecko neplnilo.
Turecká společnost je rozpolcena
„Stát je nadále rozdělen mezi sekulární a náboženský tábor. Většina tureckého obyvatelstva je venkovského původu, konzervativní, islámského zaměření. Proto tedy výsledek dopadl ve prospěch změn ústavy. Západní a jižní provincie hlasovaly většinou proti ústavě, pro ni hlasoval Istanbul a Ankara, kde je množství přistěhovalců z venkova, a také centrální, severní a východní provincie,“ říká bývalý český velvyslanec v Turecku Tomáš Laně a pokračuje:
„Řada lidí si ale myslí, že armáda je nadále garantem sekularismu v Turecku, obavy z vlády islámu jsou samozřejmě velmi silné.“
Vojáky obviněné z pokusů o převrat či další činy proti bezpečnosti státu budou moci soudit civilní soudy. Podle Laněho to znamená faktické omezení vlivu armády, která v uplynulých padesáti letech svrhla již čtyři vlády:
„Mělo by to znamenat omezení moci armády. Armáda měla dosud nejen soudní autonomii vůči vojákům, vojenské soudy ale mohly soudit i civilní přečiny a přečiny proti státu. To, že je armádní moc omezována, se projevilo již v nedávné obměně nejvyšších armádních kádrů.“
Kurdský problém
Kurdská strana vyzvala svoje stoupence k bojkotu hlasování a zdůvodnila to tím, že navrhované změny nejsou ve prospěch práv této etnické menšiny.
„Práva menšin rozdělují Turecko na dva nesmiřitelné tábory. Menšinami se samozřejmě myslí Kurdové, protože ostatní menšiny jsou celkem marginální. Moderní turecký stát byl založen na nacionálním základě a proto je zde obava, že by jakékoliv ústupky Kurdům mohly narušit unitární podobu státu. Od začátku republiky je zde obava z rozdělení země. I proto musely být plánované ústupky menšinám v nové ústavě zmírněny,“ dodává bývalý český velvyslanec v Turecku Tomáš Laně.
Blíž k Evropské unii
Vliv přijetí nové turecké ústavy na případné členství Turecka v EU komentoval na Radiožurnálu zahraničněpolitický komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák
„Turecká armáda byla vždy spojencem západu. Nyní ale západ chce v Turecku více demokracie, musí se ale smířit s tím, že více demokracie znamená také více islámu a méně občanské společnosti, ať už si o tom premiér Erdogan říká co chce,“ uvádí zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák, podle kterého znamená změna turecké ústavy přiblížení země směrem ke členství v Evropské unii.
„Na druhou stranu v tomto směru asi převáží negativní stanovisko velkých zemí EU, jako je Německo nebo Francie. Důvodem může být i lidnatost Turecka, které by mělo v unii větší váhu než zakládající velké státy,“ poznamenává Slezák.