O rozšíření EU na východ se jednat nebude, vzkázali politici před summitem v Rize
Rozšiřování Evropské unie na východ prý nebude tématem summitu Východního partnerství v Rize. Při příchodu na slavnostní večeři, kterou schůzka v lotyšské metropoli začíná, to zdůrazňovali představitelé EU.
Podle šéfa Evropské komise Jeana-Claudea Junckera není k debatě o rozšíření připravena EU, ani šest východoevropských zemí partnerství.
„Ale musíme zajistit, aby evropská perspektiva pro každou z těchto zemí existovala. Připraveni ale nejsou, ani my nejsme připraveni,“ prohlásil předseda Evropské komise.
O summitu Východního partnerství v Rize mluvili zpravodaj ČRo Vít Pohanka a politolog Vít Beneš
Mezi tématy summitu, která představitelé jednotlivých zemí při příchodu zmiňovali, byl třeba bezvízový styk pro Gruzii, potřeba trvající podpory válčící Ukrajině nebo britská snahu o reformu EU. A mohlo by se mluvit i o Řecku.
Summit Východního partnerství s nelibostí sleduje Rusko. To údajně v předvečer setkání zvýšilo svou vojenskou aktivitu u hranic Lotyšska. A nespokojenost chtějí dát najevo i někteří lotyšští Rusové.
„Já jsem tady natáčel se zdejšími Rusy, někteří z nich plánují na zítřek demonstraci, protože podle nich se nedá o partnerství se zeměmi na východě v bývalém Sovětském svazu jednat bez Ruska. Jestli ale můžu odhadnout, tak většina Lotyšů vnímá už samotnou skutečnost, že se evropští státníci sjeli do jejich hlavního města, jako také potvrzení svého zakotvení v Evropě a záruku toho, že už Rusko není tou silou, která bude určovat směřování jejich země,“ poznamenal z Rigy zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu Vít Pohanka.
Jistý vzkaz k Rusku na začátku setkání v Rize vyslala německá kancléřka Angela Merkelová, když řekla, že Východního partnerství není namířený proti nikomu, a tedy ani proti Rusku.
Projekt Východní partnerství začal v květnu 2009. Jeho cílem je těsnější spolupráce Evropské unie a postsovětských republik: Běloruska, Ukrajiny, Moldavska, Gruzie, Arménie a Ázerbájdžánu. Partnerství usiluje o podporu politických a hospodářských reforem.
Podle politologa Víta Beneše z Ústavu mezinárodních vztahů je důležitý úspěch, že se summit i přes určité výhrůžky Ruska sešel, není však možné do něj vkládat nějaké velké naděje.
„Ruská diplomacie dala už před pár dny najevo, že tu schůzku považuje za vyloženě protiruský projev,“ uvedl Beneš. To byl podle něj jednak signál Evropské unii, ale i Bělorusku a Arménii, které prý hrají „poměrně delikátní diplomatickou hru“.
„Že se snaží prohlubovat vztahy se Západem – třeba Bělorusko prohlubuje své vztahy s Evropskou unií, ale třeba i se Spojenými státy, které nedávno zrušily část sankcí vůči Bělorusku, a tyto země rozhodně nechtějí být vnímány jako součást nějakého klubu nepřátelského vůči Rusku. Takže Rusko tím vlastně vysílalo signál těmto dvěma zemím, že až přijedou do Rigy, tak by mohli být vnímány jako státy, které jsou součástí nějakého klubu namířeného nepřátelsky proti Rusku,“ dodal Beneš.
Rusko zvýšilo vojenskou aktivitu u hranic s Lotyšskem, tvrdí tamní ministr obrany
Číst článek
