Zprávy → Evropská unie17. září  2016 v 09:16  

'Odhodili veškerý ostych.' Východní Evropa zrodila populisty, kteří otřásají Evropskou unií, píší komentátoři

Viktor Orbán - Foto:  Reuters

Viktor OrbánFoto:  Reuters

Komentátoři – a nejen ti evropští – předpovídají, že vrcholná schůzka 27 lídrů v Bratislavě doutnající problémy a plíživé trendy ze stolu jen tak nesmete. „Evropská unie nikdy nebyla zcela homogenní, ale současné politické střety a zejména pak imigrační krize mohou vést k jejímu dalšímu rozdělení. Takže nejen Sever a Jih, ale napříště i Východ,“ píše na serveru Bloomberg View novinář Leonid Beršidskij.

Jak dodává, formující se východní křídlo může unii poznamenat zcela zásadním způsobem. Stačí jen připomenout nedávné setkání dvou, v regionu velmi aktivních a velmi hlasitých, vůdců, předsedy polské strany Právo a spravedlnost Jarosława Kaczyńského a maďarského premiéra Viktora Orbána v polské Krynici. Oba politici tam otevřeně prezentovali snahu o změnu poměrů. Orbán mluví o „kulturní revoluci, Kaczyński s ním souhlasí a volá po „převzetí iniciativy“. 

Jak Beršidskij píše, Orbán a Kaczyński odhodili veškerý ostych. Lichotili si navzájem a chlubili se chutí a vůlí postavit se unii, kterou v jejich očích reprezentuje hlavně Německo. Západní politici jsou podle maďarského premiéra a šedé a mocné eminence současného polského establishmentu krátkozrací, žijí v zajetí starých schémat a nedokážou reagovat na současné, Evropu devastující hrozby. „A takoví my nejsme,“ prohlašuje sebevědomě Orbán. 

Čtěte také: Krize EU si na summitu v Bratislavě žádá revizi základních principů, tvrdí Financial Times

Ideologie z Východu 

Na východě Evropské unie se tak začíná formovat zřetelný ideologický program. Jeho součástmi jsou posílení vlivu vlád na domácí ekonomiky na úkor nadnárodních firem, výsměch liberálním myšlenkám a obrana národních zájmů, údajně oslabovaných migrací. 

Východ také prosazuje další rozšíření unie. To by, hlavně díky příchodu zemí jako je Srbsko, podle serveru Bloomberg posílilo jeho vliv, vybudování společné armády a nekompromisní obranu vnějších hranic. Zároveň by tato iniciativa vedla k oslabení bruselských struktur ve prospěch národních parlamentů. 

Kým jsme po komunistech? 

Schůzka lídrů zemí V4 a Německa ve Varšavě. Na snímku zleva slovenský premiér Fico, německá kancléřka Merkelová, polská premiérka Szydlová, maďarský ministerský předseda Orbán a český premiér Sobotka - Foto:  Reuters

Schůzka lídrů zemí V4 a Německa ve Varšavě. Na snímku zleva slovenský premiér Fico, německá kancléřka Merkelová, polská premiérka Szydlová, maďarský ministerský předseda Orbán a český premiér SobotkaFoto:  Reuters

Postkomunistickým zemím trvalo dvě desetiletí, než se rozhodly, kým jsou, a dospěly takřka k jednomyslné definici. Jsou to státy založené na silné národní tradici a vlastních zájmech. Nacionalismus se v každé zemi projevuje trochu jinak. Poláci jsou silně protiruští, Maďaři a Slováci mnohem méně, ale podobnosti jsou silnější než rozdíly. Všichni chtějí decentralizovanou Evropu nepřátelskou vůči všemu, co přichází zvenčí. 

Orbán a Kaczyński teď sázejí na brexit. Vidí v něm velkou příležitost. Starší a hospodářsky vyspělejší unijní státy se neodváží bouchnout do stolu, i kdyby sebevíc chtěly. Doposud na žádnou ze zmíněných zemi nedopadly unijní sankce, a to navzdory všem bruselským, hrozivě znějícím výhradám k jejich neortodoxním názorům na demokracii. Jediné, na čem vůdcům, jako jsou Kaczyński a Orbán, záleží, je to, aby své země řídili víceméně tak, jak se jim zlíbí, píše Leonid Bešidskij a dodává:  

Zmíněné východní křídlo ovšem s radostí přijímá výhody federalismu a solidarity, a to zejména když dojde na unijní dotace. Polsko je s více než třinácti miliardami eur po Španělsku a Francii třetím největším příjemcem unijní pomoci, Maďarsko s dotacemi ve výši více než pěti a půl miliardy inkasuje dvakrát tolik co Nizozemsko. „My tady, na východ od Berlína, přece dobře víme, že to je naše svaté právo,“ prohlašují ve Varšavě a v Budapešti. 

Čtěte také: Vylučte Maďary z EU, požaduje lucemburský šéf diplomacie. Kvůli vztahu země k uprchlíkům

Fakty se nechlubí 

Čím už se ale například v Maďarsku nechlubí, jsou fakta z nedávno zveřejněných dokumentů. Z nich vyplynulo, že jeden ze dvou Orbánových bratrů spoluvlastní firmu, která pravidelně získává, prostřednictvím systému spravovaného vládou, unijní granty. A nejinak je tomu i v případě několika premiérových politických spojenců, podotýká komentátor Beršidskij a pokračuje: 

Zatímco rozdělení Evropské unie na jižní a severní křídlo je více méně historické a vyplývá z odlišných tradic a životního stylu populace, vznik populistického východu je novou výzvou. Zatím je ale těžké předvídat, zda nacionalismus a pohrdání evropskými hodnotami a institucemi už na východě kontinentu zakořenily natrvalo, či zda jde, o sice alarmující, nicméně pouhou epizodu, uzavírá svůj komentář pro server BloombergView novinář Leonid Beršidskij. 

Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách Českého rozhlasu Plus. 

Autor:   ČRo Plus

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace