Přístup Rusů na Kypr ani postoj Maďarska jednotu EU nenarušují, myslí si Hamáček

Ani nedávné jednání ruského prezidenta v Maďarsku, ani dohoda Ruska s Kyprem, podle níž může kyperské přístavy a letiště využívat ruská armáda, nenarušují podle předsedy Poslanecké sněmovny Jana Hamáčka (ČSSD) jednotu Evropské unie ve vztahu k Rusku. Alespoň prozatím. „Samozřejmě uvidíme, jak dopadne Evropská rada 19. března,“ poznamenal Hamáček v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jan Hamáček z ČSSD

Jan Hamáček z ČSSD | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

Shodou okolností je v těchto dnech v České republice vysoký představitel Kypru – předseda tamní Sněmovny reprezentantů Janakis Omiru. Mluvili jste s panem Omiru, proč to Kypřané udělali, proč se rozhodli takovýmto způsobem pustit na svůj ostrov ruskou armádu?

Ano, to bylo tématem našich jednání. Ptal jsem se pana předsedy, co vedlo Kyperskou republiku k tomuto rozhodnutí, a jakkoli nemohu mluvit za něj nebo za Kypr, tak jeho vysvětlení bylo podáno tak, že Kypr poskytuje pomoc všem státům, které se angažují například v boji proti Islámskému státu – Francii, Velké Británii – a ve stejné logice poskytuje obdobnou součinnost i Ruské federaci.

Přehrát

00:00 / 00:00

Rozhovor s předsedou Poslanecké sněmovny Janem Hamáčkem na ČRo Plus

Ona je to samozřejmě citlivá věc a v diplomatickém světě se zatím jaksi opatrně přešlapuje. Nicméně jak Spojené státy, tak velká Británie už daly najevo, že mají k nejnovějšímu vývoji rusko-kyperských vztahů výhrady. Jaký je postoj České republiky k možné přítomnosti ruských vojenských sil na Kypru?

Hlavně, toto je otázka Kypru a jeho suverénního rozhodnutí, protože se jedná o kyperské základny a my do té věci nemůžeme úplně mluvit.

V obecné rovině lze říci, že jsme se s panem předsedou shodli na tom, že Evropská unie by měla i nadále v té otázce Ukrajiny a Ruska mluvit jedním hlasem, neměli bychom se nechat v uvozovkách rozhádat a pan předseda Omiru v této věci sdílel náš názor a nemám pocit, že by Kypr byl tou zemí, která by narušovala jednotu Evropské unie.

Pokud to není Kypr, vidíte vy osobně nějakou jinou zemi, která by narušovala jednotu EU?

Nevidím, já jsem v tomto optimista. Samozřejmě uvidíme, jak dopadne Evropská rada 19. března, ale myslím si, že tou největší devizou Evropské unie je to, že jsme zatím udrželi jednotu, udrželi jsme společný názor.

A měli bychom na to dbát i do budoucna, protože pokud budeme stát jednotní a budeme schopní zformulovat nějaké principy a postoje, za kterými bude stát celá Evropská unie, tak budeme moci vyvíjet tlak na Rusko, aby plnilo závazky, například i z dohod z Minsku (dohody týkající se řešení krize na východě Ukrajiny, pozn. red.).

Na jedné straně jistě, principiální postoj, ale na druhé straně není ta realita přece jen už trochu dál? Když se podíváme na nedávná jednání Vladimira Putina v Maďarsku, tak to už někteří komentátoři vysloveně interpretovali, jako že se Rusku podařilo vrazit klín do jednoty Evropské unie. Vy to tak nevidíte?

Pokud vím, tak tématem jednání pana prezidenta Putina v Maďarsku byly hlavně bilaterární otázky – otázka dodávek ruských technologií pro maďarskou jadernou elektrárnu – takže já stále doufám, že budeme schopni udržet v rámci unie jednotný postoj.

A v rámci České republiky? Když narazím třeba na tu nedávnou koordinační schůzku na Pražském hradě, kde pan prezident hostil několik vysokých ústavních činitelů včetně vás. Myslíte, že Česká republika dokáže i v budoucnu působit jednotně?

Tak za zahraniční politiku je odpovědná vláda a vláda má v této věci jasno.

Můžete to trochu rozvést?

My samozřejmě doufáme, že dohody z Minsku budou naplňovány. Pokud by k tomu nedošlo, tak by samozřejmě Evropská unie a další země musely přistoupit k dalšímu kolu nátlaku na Ruskou federaci, ale my všichni doufáme, že k tomu nedojde a že ty dohody z Minsku – jakkoli komplikovaně – tak budou naplňovány.

A bude tedy Česká republika mluvit jedním hlasem? Vy jste řekl, že za zahraniční politiku je odpovědná vláda, ta mluví jednotně, ale co prezident?

Právě k tomu sloužily ony schůzky a budou sloužit i do budoucna a já doufám, že debatu povedeme v rámci vysokých ústavních činitelů, a nikoli v médiích. A můj dojem z té první schůzky je takový, že všichni ti, kteří byli u toho stolu, jsou připraveni a ochotni debatu vést tak, abychom se vzájemně nepřekvapovali a Česká republika navenek vystupovala jednotně.

ČRo Plus, kov Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme