Musím mít poslance, na které je spoleh, řekl Tsipras před hlasováním o reformách

Řecký premiér Alexis Tsipras chce, aby pro reformy dohodnuté v pondělí s eurozónou při dnešním pozdě večerním hlasování zvedli ruku všichni poslanci za jeho stranu Syriza. V opačném případě hrozí demisí. Část Řeků včetně koaličních politiků uzavřenou dohodu kritizuje, většina je s ní však zřejmě smířená jako s jedinou cestou, jak zůstat v eurozóně – alespoň to naznačuje průzkum pro deník To Vima.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Řecký premiér Alexis Tsipras v parlamentu

Řecký premiér Alexis Tsipras v parlamentu | Zdroj: Reuters

Proti reformám se postavila třeba odborová centrála řeckých státních zaměstnanců ADEDY, která vyhlásila celodenní stávku. A nespokojence bylo vidět i v ulicích.

Proti úsporným opatřením protestovalo v centru Atén 12 až 15 tisíc lidí. Asi 200 radikálů se od hlavního davu odpojilo a zaútočilo na policisty zápalnými lahvemi, pořádkové síly proti nim použily slzný plyn. Ostatní pak pokračovali hlavní třídou vedoucí od náměstí Syntagma.

Přehrát

00:00 / 00:00

Dění v Řecku přiblížil zpravodaj ČRo Robert Mikoláš, komentář přidal politolog Ivo Šlosarčík

Protestovalo se také v Soluni, tedy městě, kde nejsilnější vládní strana Syriza loni v září oficiálně slíbila ukončení drastických škrtů v případě, že její představitelé po volbách povedou zemi.

Kriticky hodnotí dohodu i někteří ministři a úředníci, což už vedlo ke změnám na nejvyšších postech. Před večerním hlasováním odstoupila například náměstkyně řeckého ministra financí a demisi podal i generální tajemník tohoto resortu Manos Manusakis. A možná přijdou i další změny.

Křeslo obrazně řečeno houpe pod šéfkou parlamentu, která je sice členkou vládní Syrizy, ale dnes vyzývala zákonodárce, aby hlasovali proti dohodě uzavřené s věřiteli. A podobně se vyjadřoval i ministr energetiky Lafazanis.

O čem budou poslanci hlasovat
Poslanci musejí odhlasovat například zvýšení věku pro odchod do důchodu na 67 let nebo výrazný nárůst daně z přidané hodnoty. Další tvrdé reformy musejí Atény zavést už v dalších týdnech a do budoucna nemohou bez předchozího schválení věřitelů přijmout žádný důležitější zákon. Pokud se zákonodárci ve večerním hlasování postaví proti, zemi by zřejmě čekal bankrot i odchod z eurozóny.

Počty zatím, zdá se, nahrávají těm, kteří chtějí reformy schválit.

V třísetčlenném parlamentu má Syriza 149 poslanců. Nesouhlas s tvrdými reformami dávaly najevo zhruba tři desítky jejích členů a také asi třicítka koaličních Nezávislých Řeků. Podpořit plán dohodnutý s eurozónou by ovšem podle zákulisních informací měla asi stovka poslanců ze tří proevropských opozičních stran.

Nejde však jen o dnešní hlasování, ale i o to, co bude po něm. Premiér Tsipras dnes vystoupil před zákonodárci ze Syrizy s tím, že by pro něj bylo obtížné být ve funkci premiéra bez podpory svých poslanců.

Doslova řekl, že „je premiérem, protože má poslanecký klub, na který se může spolehnout, a také s ním počítat“. V opačném případě by těžko mohl být předsedou vlády už den poté a podal by demisi.

Ve večerních hodinách se z tábora rebelů, tedy členů levicové platformy v rámci Syrizy, ozývaly už umírněnější hlasy.

Tvrdší než před referendem

Hlasovat o reformách by měli poslanci nejpozději o dnešní půlnoci (23 hodin SEČ).

„Parlamentní debata v Řecku před hlasováním o důležitých věcech trvá podle stanov zákonodárného sboru tradičně tři dny, ve třetím posledním dni se pak musí nejpozději o půlnoci začít hlasovat. V rámci zrychleného řízení, a to je právě tento dnešní případ, se postup zkracuje na jeden den a zahájit hlasování se musí rovněž nejpozději o půlnoci,“ vysvětlil z Řecka zvláštní zpravodaj ČRo Robert Mikoláš.

Podmínky, které musí země splnit, jsou mnohem tvrdší než ty, které lidé odmítli v nedávném referendu, přesto, zdá se, mohou mít i mezi běžnými Řeky dostatečnou podporu.

Podle průzkumu pro deník To Vima těsná nadpoloviční většina lidí vnímá dohodu z Bruselu pozitivně. Celkem 72 procent respondentů pak uvedlo, že nebyla jiná alternativa než se s věřiteli dohodnout.

Řeckým lékárnám chybí léky, Atény proto částečně zakázaly jejich vývoz

Číst článek

Politolog Ivo Šlosarčík z Institutu mezinárodních studií FSV UK to vidí ne jako obrat Řeků v pohledu na reformy nebo eurozónu, ale jako změnu v pohledu na řeckou vládu.

„Mění se veřejné mínění ve vztahu k důvěře, co současná vláda je schopná na evropské úrovni vyjednat. Já si pořád myslím, že většina Řeků ty reformy ráda nemá – a budou samozřejmě bolet – ale ve variantě těch dvou zel, ztráty členství v eurozóně a bolestivých reforem, dají přednost těm reformám,“ uvažoval Šlosarčík.

„Teď se ukazuje, že ta varianta mít koláč a sníst ho už, neexistuje. Buď máte jedno, nebo druhé,“ dodal Šlosarčík.

Ne všichni to vnímají stejně. Podle spolupracovnice Českého rozhlasu v Řecku Pavly Smetanové by lidé brali po referendu případné odhlasování úspor jako podvod.

„To je, myslím, většinový názor alespoň tady na Korfu, kde hlasovalo proti škrtům snad největší procento lidí z celého Řecka,“ uvedla Smetanová.

Ta očekává, že zemi čekají období protestů – ať už kvůli úsporám, nebo kvůli případnému bankrotu a odchodu z eurozóny. „Tahle situace nemá vlastně pro Řecko vítěze, ale jen poražené, ať už to hlasování dopadne jakkoli,“ dodala Smetanová.

Tsipras prý dohodě nevěří

Velmi pragmatickým tónem o přijatých podmínkách pro záchrannou půjčku mluvil řecký premiér Tsipras.

V rozhovoru pro řeckou státní televizi ERT uvedl, že v dohodu uzavřenou s eurozónou nevěří, představuje však podle něj jediný způsob, jak ochránit úspory Řeků a zajistit, aby země zůstala v eurozóně.

Omezené výběry potrvají
I kdyby došlo ke schválení prvního z reformních balíků, Řekové si dál budou moci vybírat jen omezené množství peněz. Banky v zemi zůstanou pro běžné zákazníky uzavřené i ve čtvrtek. Ty bankovní pobočky, které jsou otevřeny pro důchodce, však budou nově moci zpracovávat platby přes kreditní karty a provádět další transakce. Každý Řek, který má kreditní či debetní kartu si i nadále bude moci vybrat jen 60 eur denně, tedy v přepočtu asi 1600 korun. Důchodci bez karet pak 120 eur týdně. Jak upozornil premiér Tsipras, tento stav může trvat měsíc, dokud nedojde k definitivnímu schválení půjčky Řecku.

„Beru plnou zodpovědnost za chyby, které jsem udělal, i za to, že jsem se podepsal pod dohodu, které nevěřím, ale kterou musíme realizovat. Nebudu utíkat od svých povinností. Teď je nutné zajistit bezpečnost naší zemi a pracujícím třídám tak, aby jim nehrozila ekonomická katastrofa. Musíme zajistit bezpečnost bankovnímu sektoru a ochránit úspory lidí,“ uvedl Tsipras.

Podle Šlosarčíka bude dnešní hlasování v řeckém parlamentu také o tom, nakolik bude řecký premiér Tsipras pro Evropu dál partnerem.

Pokud Tsipras výrokem vyjadřuje rezervovanost vůči úspěchu reforem, lze to podle politologa chápat jako kritický pohled levicového politika, pokud však naznačuje, že je schopen vyjednat ještě něco ex post a že reformy nebudou řeckými politiky brány úplně vážně, pak se podle Šlosarčíka mýlí.

„Ta tolerance vůči neplnění, myslím, už na úrovni EU a některých ostatních států eurozóny je prostě vyčerpána a to mu neprojde,“ uzavřel Šlosarčík.

Řečtí odpůrci dohody s eurozónou v Aténách házeli na policisty zápalné láhve | Foto: Reuters

Robert Mikoláš, Ondřej Houska Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme