Řecký parlament přijal reformy potřebné k získání další finanční pomoci od eurozóny
Řecký parlament většinou hlasů schválil první strukturální reformy požadované eurozónou výměnou za příslib nového mezinárodního záchranného programu. Ještě před hlasováním se v centru Atén sešlo víc než 12 tisíc Řeků na protest proti navrhovaným změnám.
Premiér Tsipras před hlasováním vyzval svůj poslanecký klub, aby reformy jednomyslně schválil. Navzdory jeho žádosti ale přijetí norem nepodpořilo 38 poslanců vládní strany Syriza.
Odmítl je i bývalý ministr financí Janis Varufakis a ministr energetiky Panajotis Lafazanis. Předsedkyně parlamentu Zoi Konstantopoulouová ve svém projevu označila dohodu s Bruselem za puč a společenskou genocidu, načež odešla.
Řecký parlament přijal reformy potřebné k získání další finanční pomoci od eurozóny
Kritika mířila hlavně na premiéra Tsiprase a ministra financí Tsakalatose. Podle některých poslanců podlehli o víkendu v Bruselu falešné představě, že není jiného východiska, a zradili výsledek nedávného referenda.
Tsipras, který nakonec musel spoléhat na hlasy opozice, nejdříve vyhrožoval koalici podáním demise. Krátce před hlasováním ale své vyjádření zmírnil s tím, že nebude utíkat před zodpovědností.
Nad tím, co mohou reformy přinést, se zamýšlel Jannis Dionysopoulos, expert z řeckého ministerstva hospodářství
Při vystoupení premiér zákonodárcům řekl, že musel rozhodovat mezi dohodou, bankrotem a návrhem německého ministra financí o odchodu z eurozóny.
Řecko totiž bez reforem další záchranné balíčky nedostane, a bylo by tak zřejmě nuceno kvůli svým krachujícím bankám chaoticky natisknout vlastní měnu.
„Přiznávám, že navrhovaná opatření jsou krutá. Nevěřím, že pomohou řecké ekonomice, ale musíme je přijmout,“ prohlásil Tsipras ještě před hlasováním. Podobná slova volil i ministr financí Euklid Tsakalotos.
Jaké změny Řekové přijali?
Změny v tarifech DPH – v nejnižší sazbě zůstaly jen knihy a léky.
Konec daňových výhod pro řecké ostrovy.
Růst korporátní daně o 3 procentní body.
Zavedení daně z luxusu na velká auta, lodě a bazény.
Snížení platů státních zaměstnanců a penzí.
Konec předčasných důchodů od roku 2022.
Navýšení věku odchodu do důchodu na 67 let.
Reformy mají přinést dohodu s mezinárodními věřiteli o nové záchranné půjčce. Řecko tak odvrátilo bankrot.
Premiér následně prohlásil, že díky přijetí balíčku, ve kterém byly hlavně reformy penzijního a daňového systému, bude mít země dostatek peněz pro příští měsíce.
Pro hlasovalo 229 poslanců, proti 64 a šest se zdrželo hlasování. Přesně polovina z těch, kdo byli proti, zastupuje vládní Syrizu.
Mluví se proto o nutnosti obměnit sestavu kabinetu. Křeslo se houpe například pod ministrem energetiky. Zda dojde k rozštěpení strany Syriza, ukážou příští hodiny.
Nesouhlas s reformami vyjádřilo před parlamentem na 12 500 demonstrantů. Dvě stě radikálů se pak střetlo s policií, která proti nim použila slzný plyn.
O dění v řeckém parlamentu se zajímal také zvláštní zpravodaj ČRo Robert Mikoláš
Demonstranti házeli po policii zápalné láhve, na velkých transparentech se objevily nápisy jako „Smrt kapitalismu“.
Podobné protesty zažívaly Atény naposledy v době nejtěžší krize, kdy úsporná opatření zaváděly předchozí středopravicové vlády.
Podle dohody s eurozónou teď před sebou Řekové mají další termíny pro další reformy. Do příští středy by například měli posílit nezávislost státních úřadů, které jsou podle nevládních organizací příliš propojené s politikou, a posílit regulaci bankovního sektoru.
