Zeman s Hoferem se setkali v 'nádherné atmosféře'. Chtějí vytvořit unii v Unii
Prezident Miloš Zeman a kandidát na rakouského prezidenta Norbert Hofer by rádi posílili roli střední Evropy v rámci Evropské unie. "Chceme vytvořit unii v Unii," řekl po schůzce obou politiků Hofer. Podle něho se setkání uskutečnilo v nádherné atmosféře.
Jednání se dotkla také sporných bodů, jako jsou Benešovy dekrety nebo jaderná elektrárna Temelín. "Mluvili jsme o tom, jestli by bylo možné dát do budoucna střední Evropě silnější hlas v rámci Evropské unie," uvedl Hofer.
Podle něho mají Rakousko i Česká republika společnou historii a podobný způsob diskutování. "Rádi bychom spolupracovali," dodal prezidentský kandidát.
"Norbert Hofer představil svůj projekt 'unie v Unii', který zhruba koresponduje s představou rozšířené visegrádské skupiny na Visegrád plus," dodal hradní mluvčí Jiří Ovčáček.
Temelín je pro Rakušany problém
Zeman s Hoferem debatovali také o migraci, na jejímž hodnocení se shodnou. "Samozřejmě jsme mluvili i o Temelínu. Je pro nás problém," řekl po schůzce Hofer. Rakousko prý není přítelem jaderné energie.
Hofer požaduje, aby všechny jaderné elektrárny u rakouských hranic byly bezpečné, včetně českého Temelína nebo Dukovan. Jeho strana Svobodných ale před pár dny na webu zopakovala požadavek, aby Rakousko na Česko podalo kvůli jádru žalobu k Evropskému soudnímu dvoru.
"V Evropě je nutné posílit využití obnovitelných zdrojů energie," řekl Hofer. Zároveň poznamenal, že i když jsou některé názory odlišné, budoucnost je společná a je třeba na ní pracovat.
Benešovy dekrety jsou prý bezpráví
Dále zopakoval, že se směrem k Česku chce soustředit na otázky budoucnosti. Benešovy dekrety ale těsně před návštěvou Prahy označil za bezpráví. Rakouská vláda dnes odložila termín prezidentských voleb na prosinec.
Hofer v nich sám kandiduje, jako jeden ze tří předsedů parlamentu, ve Vídni ovšem hlavu státu taky dočasně formálně zastupuje. Do Prahy prý ale nepřijel v žádné konkrétní funkci, jen jako politik.
Český prezident, podle svého mluvčího, zdůraznil ke dvojici sporných bodů neměnné stanovisko České republiky. Ta odmítá otevírat otázku Benešových dekretů a trvá na tom, aby energie z jádra byla součástí jejího energetického mixu.
"Řekl mi, že ví, že Rakousko a Česká republika mají v těchto otázkách problémy," popsal postoj českého prezidenta Hofer.