Členství v EU hodnotí 63 procent Čechů jako výhodné
Češi víc důvěřují evropským než tuzemským institucím. Zatímco Evropskému parlamentu věří šedesát procent Čechů, národnímu parlamentu jen patnáct procent. Ukázaly to výsledky průzkumu Eurobarometr, který se uskutečnil na přelomu října a listopadu loňského roku v celé Evropské unii.
Pětapadesát procent Čechů se bojí, že nejhorší dopady ekonomické krize teprve přijdou. Nejméně efektivní při řešení dopadů krize je podle Čechů národní vláda, naopak nejlépe prý s krizí bojují země G20. Podle vedoucí zastoupení Evropské komise v Česku Ireny Moozové, Eurobarometr ukázal také rostoucí důvěru Čechů v evropské instituce.
"Pro nás, jako zastoupení Evropské komise, která se snaží přiblížit politiky Evropské unie českým občanům, je důležité sledovat také to, zda se občané dokáží orientovat v jednotlivých politikách," řekla Moozová.
Například zajímavý je podle ní nárůst zájmu o společnou zemědělskou politiku. "A samozřejmě i ten fakt, že Evropskou komisi i parlament považují lidé za důvěryhodné instituce," podotkla.
Z průzkumu vyplynulo, že Evropskému parlamentu věří šedesát procent a Evropské komisi padesát devět procent Čechů, vládě důvěřuje sedmatřicet procent lidí a národnímu parlamentu jen patnáct procent.
'Členství není dobré, ani špatné'
Podle ředitele společnosti pro výzkum veřejného mínění Factum Invenio Jana Herzmanna se postupně mění postoj Čechů k Unii.
"Pomalu se šíří názor, že samo členství není ani dobrá, ani špatná věc. Spíš se zabýváme tím, co to dává. Teď vidíme, že to dává ekonomické výhody, že existují předpoklady pro společnou evropskou politiku v oblasti bezpečnosti," popsal Herzmann.
Třiašedesát procent Čechů si podle Eurobarometru myslí, že vstup Česka do Evropské unie přinesl zemi výhody. S Evropskou unií si lidé nejčastěji spojují pojmy svoboda cestování, studia a práce. Znalost každodenní praxe institucí Evropské unie je ale podle Herzmanna velmi nízká.
Eurobarometr se v Česku, po jeho vstupu do EU, opakoval již jedenáctkrát. Tento dvaasedmdesátý eurobarometr probíhal kromě členských zemí EU také v kandidátských zemích, konkrétně v Turecku, Chorvatsku a v Makedonii.
Průzkum se organizuje tak, že v každé zúčastněné zemi provede jedna společnost sběr dat a pracovník jiné společnosti pak data zanalyzuje a sepíše takzvanou národní zprávu.
