Třináct šamanek z celého světa představí v Praze film
Šestý rok už cestuje po světě třináct domorodých žen. Říkají si babičky a pocházejí z různých částí zeměkoule od indiánské Severní Ameriky, Afriky, Tibetu, Nepálu až po amazonský prales. Léčí a modlí se, aby, jak říkají, pomohly změnit svět k lepšímu. A v sobotu bude možné setkat se s nimi v Praze v Betlémské kapli, kde představí nový film nazvaný Pro příštích sedm generací.
Třináct žen, o kterých pojednává film Pro příštích sedm generací, jsou babičkami z různých míst, kultur a tradic. Všechny jsou ale autoritami svých komunit, duchovními vůdkyněmi nebo léčitelkami. Když se poprvé v roce 2004 na popud americké terapeutky a učitelky Džoty Prevat setkaly, zjistily, že je na čase udělat něco se současnou moderní civilizaci:
„Je potřeba zatřást světem, musíme se probudit. Svět jistě všechny katastrofy přežije, ale co my? Když něco neuděláme, můžeme být dalším vyhynulým druhem na Zemi. Všechny máme vnoučata a chceme aby, mohla chodit po této planetě a žít kvalitní život, To je to, co nás žene dál, naše děti,“ řekla Joytti, organizátorka Mezinárodní rady třinácti domorodých babiček.
Reportáž Kateřiny Procházkové o šamankách z Mezinárodní rady domorodých babiček
Vzápětí ji však doplnila mayská vědma a léčitelka z Nikaraguy, babička Flordemayo:
Největší problém je prý komunikace
„Největší problém je ve světě komunikace. Jak máme najít cestu k srdcím všech, které navštěvujeme. Spojit všechny, to je náš cíl. A samozřejmě se také rozdělit se o znalosti a zkušenosti."
Stranou nechtěla zůstat ani nejstarší z babiček, Agens. Vůdkyně indiánského kmene Telelmů - Sileců, žijícího na území amerického státu Oregon, chrlila své poselství:
„Nevím, zda si všichni uvědomujete, že jste děti vody, narozeni z vody. Po prvních devět měsíců jste vyrůstali ve vodě v matčině těle, vodu potřebujete k životu, je pro vás klíčovou věcí, chraňte ji proto a opatrujte. Myslím si totiž, že nás ještě v budoucnosti čeká boj o vodu."
Pokud stařenky svou moudrostí někoho neosloví, jistě zaujmou alespoň jejich neskutečné osudy a životní příběhy. Jsou velice charismatické a nenechaly chladným ani samotného tibetského duchovního Dalajlámu, který po setkání s nimi prohlásil, že nebýt mnichem, jistě by byl dědečkem.
