Pražská část festivalu Jeden svět skončila. Dokumenty teď míří do regionů

Festival Jeden svět vstupuje do další fáze – 18. ročník přehlídky dokumentárních filmů o lidských právech se ode dneška stěhuje do regionů. V Českém Krumlově, Táboře, Třebíči a Třinci se představí filmy, které byly zatím více než týden k vidění v Praze. Tamní zahajovací část festivalu večer zakončilo slavnostní vyhlášení oceněných filmů v kině Lucerna.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jeden svět 2016

Jeden svět 2016 | Foto: Jeden svět

Hlavní cenu na festivalu získal snímek Syrská love story. Stalo se tak den poté, co si svět připomněl začátek demonstrací proti syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi, což při přebírání ocenění připomněla i jedna z protagonistek filmu Raghda Hasanová.

Porota ocenila hlavně otevřenost všech aktérů, kteří nechali tvůrce a s nimi i diváky nahlédnout do svého soukromí. A také přístup režiséra Seana McAllistera.

Přehrát

00:00 / 00:00

Za pražskou částí festivalu Jeden svět se ohlédl redaktor Zdeněk Novák

„Je to univerzální příběh o lásce na pozadí syrské revoluce, proto na diváky tak působí. Zároveň je to vyprávění o dvou revolucionářích, ze kterých se stanou dva uprchlíci,“ popsal McAllister.

Příběh syrského páru, který před občanskou válkou utekl nejdřív do Libanonu a pak do Francie, ukazuje, že ani po příchodu do bezpečné Evropy není pro uprchlíky život jednoduchý, což se nakonec projeví i v rozpadu vztahu mezi Raghdou s jejím manželem Amerem.

Zdaleka nejbouřlivější potlesk pak na festivalu sklidilo ocenění filmu Sonita o stejnojmenné raperce z Afghánistánu. Příběh o dívce, která s pomocí hudby bojuje proti nuceným sňatkům v mnohých muslimských zemích, získal cenu diváků.

Hned dvě ceny předala porota Václava Havla. Ta tradičně oceňuje film, který nejvíc přispěl k ochraně lidských práv. Letos jím byl francouzsko-senegalský snímek Neúplatní, který vyzdvihuje význam občanské společnosti pro přechod k demokracii, a to na příkladu aktivistů v Senegalu.

Zvláštní cenu této poroty pak obdrželi autoři filmu Hooligan Sparrow, který nahlíží pod pokličku současného čínského režimu.

Afghánská rapperka Sonita Aliazadaová na festivalu Jeden svět | Foto: ČTK

„Oceněný film ukazuje, jak si jeden z nejmocnějších represivních režimů dneška podmaňuje jednotlivce tím, že povolí částečné ekonomické otevření, ale nadále upírá základní svobodu,“ vysvětlil Šimon Pánek, ředitel společnosti Člověk v Tísni, která festival organizuje.

Dalšího vítěze vybírala i porota Českého rozhlasu, která hodnotila kreativní využití hudby a zvuku v dokumentárním filmu.

Ocenění dostal snímek „Nejdřív nás budou muset zabít“, který je s hudbou bytostně svázaný, když popisuje těžkosti, se kterými se potýkali muzikanti v západoafrickém Mali poté, co sever země ovládli džihádisté a zakázali hudební produkci.

Právě hudební prostředí bylo pro film podle jeho režisérky Johanny Schwartzové naprosto zásadní. „Hudební kulisa filmu musela být perfektní. Musela být živoucí, jakoby explodovala z plátna přímo do divákova vědomí, abychom ukázali, jak nesmírně důležitá je hudba v zemi, jako je Mali,“ popsala.

Kromě toho filmy oceňovala i studentská porota, kterou nejvíc oslovil estonský dokument „Co se nenosí“ o plýtvání v textilním průmyslu.

Uvolněný večerní ceremoniál v pražském kině Lucerna uzavřel pražskou část festivalu. Víc než 130 dokumentů v ní za devět dní vidělo víc než 31 tisíc diváků při večerních projekcích a pak asi 11 tisíc studentů během dopoledních školních promítání.

Teď se festival stěhuje do regionů, kde za necelý měsíc procestuje víc než 30 českých moravských a slezských měst.

ČRo, Zdeněk Novák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme