Režisér Vojtěch Jasný dostal k 90. narozeninám Zlatou medaili AMU
Při příležitosti svých 90. narozenin dnes scenárista a filmový režisér Vojtěch Jasný v Praze převzal Zlatou medaili Akademie múzických umění (AMU), která letos slaví 70. výročí. Právě před 70 lety byl Jasný jedním z prvních studentů FAMU na oborech kamera a režie.
Na chodbách pražské AMU dnes na oslavence čekaly davy lidí včetně filmových celebrit režiséra Jana Hřebejka nebo herce Ondřeje Vetchého. Příchod dnešního oslavence provázel spontánní potlesk.
"Na FAMU to všechno začalo," konstatoval Jasný, jehož díla jako Procesí k panence (1961), Až přijde kocour (1963) s Janem Werichem, jež získala v Cannes zvláštní cenu poroty, povídkové Dýmky (1966) nebo lyrická kronika poválečné moravské vesnice Všichni dobří rodáci (1968) patří mezi nejvýznamnější v české kinematografii.
Filmový režisér Vojtěch Jasný dnes dostal Zlatou medaili Akademie múzických umění. Jak slavnostní akt probíhal, přibližuje Tomáš Pilát
Zlatá medaile AMU je nejvyšší ocenění, které rektor školy uděluje významným českým i mezinárodním odborníkům a umělcům, kteří na Akademii múzických umění v Praze působili jako pedagogové.
Za FAMU jsou jejími držiteli i režiséři Jan Švankmajer, Věra Chytilová, Ivan Passer a kameraman Ilja Bojanovský. V září tohoto roku Zlatou medaili AMU převzal také dokumentární režisér a vedoucí katedry dokumentární tvorby na FAMU profesor Karel Vachek.
Světoběžník z moravské Kelče Jasný mimo jiné v roce 2013 obdržel v Karlových Varech cenu prezidenta filmového festivalu za přínos české kinematografii a ve stejném roce získal Výroční cenu Asociace českých filmových klubů (AČFK) za hlubokou lidskost, kterou jsou jeho snímky prodchnuty.
Jasný byl za 2. světové války v odboji a poté britským agentem. Později, za působení v Československém armádním filmu, Jasného přidělili i do československé kontrarozvědky. V 50. letech pomáhal budovat socialismus, který později kritizoval do té míry, že musel emigrovat.
Film Všichni dobří rodáci mu v Cannes vynesl roku 1969 cenu za režii a pozvání do poroty dalšího ročníku. Nabídku přijal, téhož roku emigroval a na čas zakotvil u západoněmeckých televizních zakázek.
V zahraničí natočil mimo jiné Klaunovy názory podle Heinricha Bölla (1976), učil ve Vídni, Salcburku či Mnichově a nakonec se stal pedagogem na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, jejíž filmovou sekci založil Miloš Forman.
Zvrat politických poměrů uvítal po listopadu 1989 dokumentem Proč Havel? Jeho zatím posledním snímkem je Návrat ztraceného ráje (1999), volně navazující na slavné Rodáky.
