Zklamání, statečnost i zatvrzelost manželky Josefa Čapka zachycuje film Ztracen 45
Malíř Josef Čapek nezemřel v koncentračním táboře. Někteří svědci ho viděli na místě ještě tři dny po konci druhé světové války. Čapkova manželka Jarmila se ho vydala hledat. To jsou stavební kameny dokumentárního filmu Ztracen 45. Natočil ho režisér Josef Císařovský a dnes vstupuje do kin.
Nejdříve zklamání z manželství, po Josefově uvěznění výčitky svědomí a znovuobjevená láska. Takové poznámky si dělala Jarmila Čapková do svého deníku. Podle dokumentaristy Josefa Císařovského je film Ztracen 45 poctou této statečné ženě.
„Sebrat se a sama odjet do poválečného rozbombardovaného Německa, kde jak popisuje, přijela do několika míst, kde vůbec nebyl nocleh. Byla zima, tenkrát se v Německu vůbec netopilo. Josefa sice nikde nenašla, ale našla sama sebe.“
Podnětem k cestě byla paní Jarmile informace, že její manžel ještě tři dny po osvobození koncentračního tábora Bergen-Belsen žil.
Hledala ho v nemocnicích, a na některých místech jí dokonce řekli, že tam skutečně byl. Jarmila Čapková si všechno podrobně zapisovala. Kniha jejích vzpomínek vyšla před pěti lety.
„Když jsem se k tomuto námětu dostal před třemi lety, tak mě především překvapilo, že si toho nikdo nevšiml. Vyšlo to ve vzpomínkách Jarmily Čapkové, knížka je všeobecně přístupná a nikoho to po letech nezajímá. Takže nezbývalo než o tom natočit film,“ podotýká dokumentarista.
V hlavních rolích polohraného dokumentu Ztracen 45 se objevují Taťjana Medvecká, Anna Císařovská a Saša Rašilov. Film dnes vstupuje do kin.