První velký spor na fotbalovém MS rozpoutaly vuvuzely
V Jihoafrické republice se rozjela největší sportovní akce roku - světový fotbalový šampionát, první na africkém kontinentu. Úvodní dny uběhly bez větších potíží, přes obavy z bezpečnostních rizik, které mistrovství provázejí. Jeden velký spor už ale fotbalový svátek má: točí se kolem hudebního nástroje, který si na stadiony berou hlavně domácí fanoušci. Jde o africké trubky vuvuzely.
Typický konstantní zvuk poslouchají na každém utkání jak samotní aktéři mistrovství světa, tak třeba i diváci u televizí. Vuvuzela je jihoafrický lidový hudební nástroj, kterým byli dříve svoláváni afričtí občané.
Jedná se o roh obvykle umělohmotný a přibližně metr dlouhý, který používají fotbaloví fanoušci z Jihoafrické republiky. Při fouknutí vydává hluboký monotónní zvuk, který má připomínat sloní troubení.
Vuvuzelu a spory kolem ní přiblížili v Ozvěnách dne Radiožurnálu Štěpán Pokorný a Lubomír Smatana
Disponují jimi snad všichni afričtí fanoušci a bez přestání do nich foukají. Hráči, trenéři, diváci i fanoušci si při zápasech kvůli hlasitému a jim nepříjemnému bzučení na trubky stěžují.
I na loňském Africkém poháru národů byly vuvuzely jedním z hlavních témat. Například španělský záložník Xabi Alonso tehdy řekl, že by tyto trubky měly být ze stadionů vypuzeny.
Po čtyřech dnech, co vuvuzely nepříjemným bzučením doprovázejí mistrovství světa, se Federace FIFA zabývá návrhem na zakázání všech vuvuzel při fotbalových zápasech.
Podle zvláštního zpravodaje Českého rozhlasu v Pretorii Lubomíra Smatany jde o zvuk opravdu strašlivý: „A není to jenom na stadionech, ale úplně všude, kde se vyskytují fanoušci a chystá se nějaký zápas, tak vuvuzely jsou číslo jedna. Já bych dokonce řekl, že je to symbol tohoto šampionátu.“
Náš zpravodaj ale nepokládá za příliš reálné, že by organizátoři šampionátu používání těchto trubek v hledišti nějak omezili, byť si na hluk během zápasů stěžuje řada hráčů.
„Nepřipadá mi, že by teď FIFA na tom nějak silně pracovala. Protože když nějaký tým prohraje a pak si hráči stěžují na to, že něco neslyšeli ... tak musí si najít nějakou výmluvu a vuvuzela je první na řadě.“
„Mně to nějak zvlášť nevadí, už jsem to zažil tolikrát, ale chápu zase třeba rozhlasové reportéry, kteří musí na místě komentovat, ale asi toho moc neslyší. A když se díváte na televizi, tak stále máte asi pocit, že pod vámi je někde roj včel a neustále vás otravuje,“ dodává z Pretorie zvláštní zpravodaj ČRo Lubomír Smatana.
