Češi hrají fotbal i v nižších zahraničních soutěžích, třeba v rakouském Pollingu

Petr Čech do Arsenalu, Tomáš Necid do Bursasporu a tak bychom mohli pokračovat ve výčtu zajímavých českých přesunů posledních dní. Ale nejen fotbaloví reprezentanti a profesionálové hledají lukrativní zahraniční angažmá.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Petr Junek (vlevo) a Milan Svoboda v dresech Unionu Polling

Petr Junek (vlevo) a Milan Svoboda v dresech Unionu Polling | Foto: Jan Kaliba | Zdroj: Český rozhlas

Stojí o ně také čeští hráči z nižších soutěží, kteří se snaží, aby si svou zábavou taky trochu přivydělali ke svému zaměstnání. Vydali jsme se za dvěma z nich do rakouské vesničky Polling nedaleko hranice s Německem.

Na domácí zápas místního Unionu, který hraje nejnižší rakouskou soutěž, přišli skoro všichni obyvatelé vesničky, kde žije přibližně tisíc obyvatel.

Přehrát

00:00 / 00:00

Češi hrají fotbal i v nižších zahraničních soutěžích, třeba v rakouském Pollingu se prosazují Petr Junek a Milan Svoboda

Na hřišti se připravují i dva čeští fotbalisté, Petr Junek a Milan Svoboda.

„Chtěl jsem si zkusit něco jiného a důležitým aspektem byly i finance. Na druhou stranu do některých soubojů raději nechodím, raději nadskočím,“ vypráví Milan Svoboda.

„Nerozlišují, jestli se jedná o přátelák nebo mistrák, chtějí získat balón. Bohužel někdy i s nohama. Ale po zápase si plácneme a všechno je v pohodě. Z tohoto hlediska absolutní spokojenost,“ dodává Petr Junek.

Milan Svoboda (vlevo v černobílém) a Petr Junek (vpravo) v utkání Unionu Polling | Foto: Jan Kaliba

„Po zápasech navíc většina kluků zůstane na pivo nebo limonádu, neutečou hned všichni domů. V Čechách trénuju ve vesnici, kde žiju a hraje se tam krajská B-třída nebo A-třída a na pivo jdeme tak ve třech nebo čtyřech,“ existuje pro Petra Junka a Milana Svobodu i jiné kouzlo fotbalu v rakouském fotbalovém suterénu, než je odměna v eurech.

Ostatně společenským životem svého druhu je pro ně i každotýdenní dojíždění na zápasy. Cestování ve skupině bývá jedním ze základních principů vzdáleného angažmá.

Prezident klubu z Pollingu Johann Gruber (uprostřed o holi) | Foto: Jan Kaliba

„Cesty si dokážeme zpříjemnit. Zapíváme si a docela se na cestu těšíme. Je to 300 kilometrů, ale vyrazíme s předstihem, abychom byli na hřišti dvě hodiny před zápasem a to je v pohodě. Občas se táhne cesta zpátky, hlavně po zimě přes Šumavu to není vzhledem k počasí ideální. Tak zastavíme na kafe nebo polívku a pak jedeme dál. Vloni jsme jezdili ve čtyřech, to bylo ještě lepší,“ říkají Milan Svoboda s Petrem Junkem

Zástupci českého fotbalu na opačném konci pyramidy zahraničních soutěží, než je ten, kam míří fotbaloví profesionálové.

Jan Kaliba, Vojtěch Bureš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme