Čeští trenéři berou fotbalovou Ligu mistrů jako výborný studijní materiál
Hned několik velkých favoritů na titul se představí v dnešních zápasech základních skupin Ligy mistrů. Fanouškům se během večera ukážou fotbalisté mnichovského Bayernu, Barcelony, Chelsea nebo třeba Manchesteru City.
Utkání zmíněných velkoklubů sice nejsou pokaždé zárukou té největší atraktivity, jen málokterý profesionální trenér by si je ale nechal dobrovolně ujít.
„Vybírám si zápasy týmů, které hrají podobným stylem, jaký chceme praktikovat ve Spartě. Na některé zápasy se podívám jednou, když chci rozebrat utkání do hloubky, tak si ho nahraju,“ přiznává trenér fotbalové Sparty Vítězslav Lavička.
Na některá utkání se podívám jednou, některá si nahraji, říká o zápasech Ligy mistrů trenér Sparty Vítězslav Lavička
Sám považuje Ligu mistrů za ještě kvalitnější soutěž, než mistrovství světa nebo Evropy a nemusí jít pouze o zápasy Barcelony či Bayernu, které v posledních letech udávaly tempo na klubové úrovni.
„Jsou i jiné evropské kluby, které třeba nejsou úplně ve špičce a nemusí být ani z Anglie ze Španělska nebo Německa. Nedávno jsme poznali, že můžou být třeba z Itálie,“ naráží kouč Sparty Vítězslav Lavička na nedávnou porážku v Evropské lize proti italské Neapoli.
Někdy to sice může znít odvážně a těžko představitelně, ale jsou věci, které mohou fotbaloví trenéři v Česku přenášet do svých týmů.
Špičkové kluby jsou sice jinde, pokud jde o zázemí a hráčskou kvalitu, ale odborné vedení mohou mít podobné. A vymlouvat se na nedostatek peněž je podle kouče Bohemians Romana Pivarníka alibismus.
Liga mistrů je pro fanoušky zábavou, ale pro spoustu z nich zároveň i prací
Číst článek
„V Bohemce jsme začali trénovat úplně jinak, bylo to pro hráče hodně náročné. Fotbal není jen o penězích, ale také o profesionálním přístupu. Nejde říct, dejte mi víc peněz, budu více trénovat. Pro mě je fotbal koníček a nelituju času, který mu obětuju, třeba šestnáct hodin denně,“ říká trenér prvoligových Bohemians 1905.
Právě studium zápasů fotbalové Ligy mistrů špičkovým českým koučům zabírá dost času, mnohdy i velkou část ze zmíněných šestnácti hodin.
Na druhou stranu, mají kam sáhnout, a záleží čistě jen na nich, jak s běžně dostupnými materiály naloží.
To je ohromný rozdíl proti minulosti, kdy odborníci zdaleka neměli takový přístup k informacím, jako teď. Když se v Evropě před lety přecházelo na zónové bránění, což třeba Miroslav Koubek považuje za vůbec nejrevolučnější změnu v historii herních systémů, nebylo prý jednoduché být v obraze.
„Tenkrát si trenéři telefonovali, kdo s tím má jaké zkušenosti. Někdo se byl podívat třeba v Itálii, odkud byl největší impuls,“ vypráví kouč plzeňské Viktorie Miroslav Koubek, který to má teď se sháněním informací o nových trendech nepoměrně snazší.
I díky nejkvalitnější soutěži světa, kterou může velkou část roku pravidelně sledovat.
