Fotbal opět dělí Istanbul. Je tu derby Galatasaray - Fenerbahce
Minulý týden se zkoušeli turečtí fanoušci v Istanbulu bratřit a spolupracovat při zápase národního týmu proti české reprezentaci. Dnes už je tohle kosmopolitní město na obou březích Bosporu zase rozděleno na nepřátelské zóny. Po reprezentační pauze, pro Turky hodně neúspěšné, pokračuje turecká liga.
„Jsem už rok a něco v Turecku a předtím se mi nikdy nestalo, že bychom odjížděli ze stadionu obrněným autobusem nebo že by přerušili zápas o poločase nebo že by po nás házeli kamením,“ vypráví obránce Michal Kadlec, „ale je to prostě turecká liga, ti lidé jsou horkokrevní, někdy i nekontrolovatelní, takže občas nevíte, co se stane.“
Mezi zápasy, které Kadlec zmínil, s jistotou můžeme zařadit i dnešní derby dvou největších a nesmiřitelných istanbulských klubů - Galatasaraye a Kadlecova Fenerbahce.
Říká se mu mezikontinentální. Dnes se hraje na evropské straně Galatasaraye, ale pohotovost je i v asijské straně města, kde sídlí jejich rival.
„Zrovna tady, jak sedíme, to je místo Fenerbahce. Já nevím, já bych třeba tady chtěla vidět fanouška Galatasaraye, nikdy jsem ho tady neviděla,“ směje se istanbulská Češka Barbora Aydinová.
„Asi bych si tady netroufla vyjít večer, když by byl nějaký zápas a vykřikovat hesla, že se hlásím ke Galatasarayi. Když jsme v místě, které patří Fenerbahce,“ říká Barbora v jinak klidné čtvrti Kadiköy, která se hlásí ke žlutomodrým barvám.
V nadsázce řečeno ani nemá jinou volbu, pokud chce mít doma klid. „Když jsem přijela do Turecka, tak jsem úplně původně fandila Galatasarayi. Ale tím, že je manžel fanoušek, až fanatik, tak teď fandím Fenerbahce, máme na balkoně vlajku,“ popisuje Barbora Aydinová.
Láska změní i fotbalovou víru
„To manžel mě tak ovlivnil. Ale myslím si, že tady v Turecku vás ten fotbal stejně pohltí. Teď čekáme miminko, a tak jsem se zeptala manžela: ‚Hele, a co když ona bude fandit Galatasarayi?‘ Odpověděl mi, že to asi půjde z domu, protože to nebude jeho dcera. Tak jsem mu na to odvětila, že je blázen,“ říká Barbora Aydinová.
Ale manželovu nadšení rozhodně nebránila. „Už máme doma ponožky a dresy v barvách Fenerbahce. Ty ponožky, to bylo to první, co koupil. Pro holku,“ jen trochu se diví Barbora.
Je ale možné, že takovou výstroj zatím ještě nenarozená dcera Barbory Aydinové jednou využije i v praxi a bez tatínkova dohledu.
Výtržnosti fanoušků a zároveň snaha nehrát zápasy za trest úplně bez diváků totiž v minulosti zapříčinily, že na utkání Fenerbahce nesměli muži, ale ženy a děti přijít a fandit mohly. A bylo plno a veselo.
Češka Barbora a její kamarádkami byly ve žlutomodrých barvách u toho. „Neuvěřitelné. To byl fakt zážitek, na který nikdy nezapomenu,“ rozplývá se i teď, po více než třech letech Barbora Aydinová.
Aby tehdy mohla na tzv. Ladies night, musela vyvinout pořádné úsilí.
„Bylo těžké sehnat lístky, byly okamžitě vyprodané. Takže my jsme to sháněli snad přes dvacet dalších lidí. Nakonec jsme je měli. Seděli jsme na dobrém místě a bylo to úplně neuvěřitelné,“ těžko hledala Barbora výstižná slova.
„Fakt jsem čekala, že ta atmosféra nebude taková, jako když tam budou chlapi. Ale překvapilo mě to. A i brankář Fenerbahce děkoval za za tu pokutu, kterou klub dostal. Děkoval, že atmosféra byla skvělá, a děkoval nám, fanouškům.“
V tomhle případě převážně fanynkám - i ony samy jen s pomocí dětí umějí v Turecku vytvořit nezaměnitelnou kulisu na fotbalovém stadionu.
