Lagerbäck velký fotbal nehrál, přesto vede Island vzhůru
Pavel Vrba prožívá coby kouč české reprezentace svůj první kvalifikační podzim, ale už se mu u pasu houpou velmi cenné trenérské skalpy Nizozemce Hiddinka nebo Turka Terima. Dnes večer v Plzni proti němu bude stát méně zvučné, ale o to zajímavější a také velmi uznávané jméno.
Fotbalisty Islandu proměnil z outsiderů v obávaný a úspěšný tým Lars Lagerbäck. Tenhle Švéd se coby hráč díval na velký fotbal hodně z dálky, ale jakožto trenér v něm patří ke světové špičce.
„Začal jsem v klubovém fotbale trénovat velmi brzy, bylo mi 29 let. Zároveň jsem dbal na to, abych se v trenérském oboru taky vzdělával,“ vysvětluje šestašedesátiletý obrýlený veterán.
„Myslím, že nejdůležitější ze všeho pro mě bylo, že jsem velmi brzy pochopil, jak složit úspěšné mužstvo. Že jsem vkročil do velkého fotbalu včas a naučil se, co všechno je na téhle úrovni potřeba,“ říká, co mu pomohlo proniknout do vcelku uzavřeného světa velkého fotbalu, kam mají jako trenéři určitě lépe vyšlapanou cestičku bývalí vrcholoví hráči, kterým Lagerbäck nikdy nebyl.
Doma ve Švédsku se stal uznávaným dlouholetým koučem národního týmu, ale v jeho hráčském životopise byste našli nejvýše třetí švédskou ligu, což je soutěž hodně vzdálená těm profesionálním.
Ale zápalem pro věc, přirozeným talentem vést lidi a pečlivostí při studiu se obdivovatel Alexe Fergusona dostal v trenérském světě na úroveň, o které se mu coby fotbalistovi ani nezdálo.
„Trenér, který sám fotbal alespoň do nějaké doby hrál, tak ho může cítit i z pohledu hráče. Na druhou stranu, pokud někdo má takové vidění, že to dokáže přenést do instrukcí, tak nevadí, že fotbal nehrál,“ myslí si brankář Petr Čech.
„Kombinace toho, že fotbal sám hrál, ale protože viděl, že to nebude na nic velkého, tak začal trénovat, podle mě pomáhá,“ říká Čech, ostatně Portugalec José Mourinho, se kterým se už podruhé potkal v londýnské Chelsea, model neznámého hráče převtěleného v trenéra světové extratřídy přesně splňuje.
Podobně jako vůdčí muž trenérské dvojice současné islandské reprezentace. Nejtěžší ze všeho bývá pro podobné kouče získat si mezi hráči respekt. Ale Lagerbäck to dokázal, soudě i podle toho, že si v roli trenéra Švédska dovolil třeba vyřadit z kádru nedisciplinovaného Zlatana Ibrahimoviće a později se s ním zas domluvit na návratu.
Trénink reprezentace v Plzni viděly tisíce nadšených diváků
Číst článek
Teď ve službách islandské reprezentace, kde hvězda podobné velikosti a svérázného chován chybí, má Lars Lagerbäck v tomhle ohledu pozici jednodušší. Vzhledem k tomu, jak za tři roky pozvedl Island z evropského suterénu mezi obávané týmy, mu respekt rozhodně neschází, a může tak v klidu hledat, kde až leží limity islandského zázraku.
„Povedeným startem kvalifikace jsme se dostali do velmi dobré pozice, ale víme, že jsme ještě nikam nepostoupili, pořád jsme daleko. Pracuju s mladým týmem, který se tři roky neustále zlepšuje a může v tom ještě pokračovat,“ říká.
„Neumím říct, kde má výkonnostní strop, ale určitě máme minimálně na postup na velký turnaj, takže do budoucna to s islandským fotbalem vypadá docela dobře.“
Dnes večer může Lagerbäck posunout islandský fotbal zase o kus dál - s českým týmem hraje o to, který s týmů se už hodně přiblíží postupu na EURO do Francie.
