Soutěživost panuje i mezi fotbalovými rozhodčími. Na soustředění proměnili výklus v závod
Zimní příprava není u fotbalových hráčů moc oblíbená. I když se v posledních letech trendy mění a nabírání kondice se hodně dělá i na hřišti s míčem. Prvoligové týmy pak často vyrážejí na soustředění do zahraničí. Tam se do zítra připravují i rozhodčí z profesionálních soutěží, a to konkrétně v Portugalsku.
„Každý den je trošku jiný. Nicméně obecně jsou dvoufázové tréninky, co se týče fyzické části a potom je tam teorie, workshopy a různé přednášky okolo pravidel novinek a podobně,“ popisuje program desetidenního kempu Radek Příhoda, který patří k nejzkušenějším českým rozhodčím.
V Portugalsku plnili sudí kromě přípravy fyzické a pravidlové testy, probírali nejrůznější situace, aby co nejvíc omezili chyby. Bavili se třeba o videorozhodčím, nové funkci, která se bude v Česku testovat. A při pobytu si mohli připadat jako hráči v ligových týmech.
Ve sportovních kolektivech se prakticky pokaždé projeví soutěživost, ale děje se to i mezi fotbalovými rozhodčími
„Myslím si, že je to hodně podobné a je to výborné jak strava, tak tréninky, logistika a všechno klape. My se opravdu věnujeme jenom trénování a teorii a nemusíme mít žádné starosti s ničím jiným,“ říká Radek Příhoda.
Jen lidí ve výpravě bylo o trochu víc než u fotbalových týmů. Rozhodčích je v Portugalsku osmašedesát. A při některých činnostech se u nich projevuje soutěživost.
„Jako v každém kolektivu se trošku hecujeme, má to tak být. Samozřejmě občas starý - mladý se hecneme a mezi starými je taky určitá přátelská rivalita a je to dobré.“
A na Radka Příhodu navazuje s konkrétním příkladem Pavel Julínek. „Měl to být výklus po náročných trénincích na zhruba dvoukilometrových okruzích. Ze začátku bylo volnější tempo, ale ke konci jsme samozřejmě soutěživí. Výklus se změnil o to, kdo doběhne dřív do cíle a bylo to zajímavé, protože postupem času se peloton rozpadal a vepředu nás doběhlo šest, nebo sedm. Soutěživost je na každém znát.“
Na rozdíl od profesionálních fotbalistů si ale rozhodčí museli brát na kemp buď dovolenou, nebo nechat na nějakou dobu své podnikání na dalších lidech z firmy.
Dovolená bez rodiny
„Musím říct, že pracuji tak, jak kdybych byl v Brně. Denně vyřizuji maily a objednávky, co se týče práce,“ nezůstal úplně bez pracovních povinností ani v Portugalsku Pavel Julínek. A Radek Příhoda doplňuje ještě jednu věc.
„Co se týče mě, tak je to standardní, beru si dovolenou. Je to trošku na úkor rodiny, ale s tím se počítá, takže v pohodě,“ připomněl zkušený český sudí rodinu. Místo dovolené třeba na horách totiž vyrazili rozhodčí za přípravou na své „hobby“, i když to přináší během roku poměrně slušný příspěvek do rodinného rozpočtu.
„Vzhledem k tomu, že mám doma manželku a dvě malé děti, tak se je snažím denně kontaktovat. Po čtyřech, pěti dnech mi samozřejmě rodina velmi chybí. Musím říct, že mladší syn mě ani nechce k telefonu, protože už se mu stýská po tatínkovi, a to je to nejhezčí, co může být,“ říká rozhodčí Pavel Julínek.
