Sparťan Jakub Podaný zakončil první ročník indické superligy jako mistr
Obránce či záložníka Jakuba Podaného Sparta pro fotbalový podzim uvolnila a on díky tomu bude mít spokojené Vánoce. Jeho kolegové, kteří v kádru českého mistra zůstali, zakončili tuto část sezóny vypadnutím z Evropské ligy a v té domácí je na jaře čeká boj o prvenství. Podaný už má ale odpracováno a vyděláno. Z exotického hostování v Kalkatě se po čtvrt roce vrátil s úsměvem a titulem indického šampióna.
Dveře příletové haly na pražském letišti se zavírají a s kufrem v ruce se před nimi objevuje vítěz prvního ročníku indické superligy a také první Čech, kterému se v této nové soutěži povedlo skórovat. Přesně takto končí těsně před Vánoci tříměsíční fotbalové dobrodružství Jakuba Podaného.
„Neuvěřitelné zážitky, ta země je neskutečná. Když jsem tam jel, byl jsem skeptický, ale lidi v Evropě o Asii moc neví. Já jsem tím osobně překvapen celkově. A liga? Je nová. Když se podíváte na žebříček FIFA, kde Indie je, není to žádná sláva, ale finance, které na to vynaložili, přilákaly na hřiště hráče a kvalita tam byla,“ vysvětluje 27letý navrátilec.
Fotbalisté většiny soutěží stráví Vánoce prací, sparťan Jakub Podaný má hotovo. Z Indie se vrátil jako mistr 1. ročníku tamní nové profi ligy
Někteří se podivovali jemu i sedmi dalším českým hráčům, jaký je to sportovní úpadek, nechat se zlákat nabídkou sice lukrativní, ale z fotbalově zatím bezvýznamné krajiny.
Jenže právě to se druhá nejlidnatější země světa snaží změnit a k prvnímu ročníku, který se stihl odehrát za dva měsíce, zlákali Indové do osmi mužstev své profesionální ligy velká jména. Jen ve vlastním týmu z Kalkaty se Jakub Podaný potkával se třemi vítězi Ligy mistrů v čele se Španělem Luisem Garcíou.
„Od něj jsem čerpal hodně. Myslím, že jsme se dost sblížili a jako člověk i fotbalista byl výborný. Dojem na mě udělal Alex Del Piero. Z něj čiší, že je persona. I když jsme se potkali jenom na hotelu, bylo to vidět. Můj oblíbený hráč je Nicolas Anelka. Na něho jsem se těšil a také jsme tam spolu prohodili pár slov. I po této stránce jsem byl rád, že jsem tyto hráče mohl vidět a mohl jsem si proti nim, ale i s nimi zahrát,“ říká Podaný.
Bonusem pro něj bylo i předsezónní soustředění v tréninkovém centru Atlética Madrid, které má stejného majitele jako Atlético Kalkata. Anebo možnost hrát před návštěvami, které předtím nezažil.
Na domácí zápasy v Kalkatě chodilo průměrně přes 40 tisíc fanoušků a český fotbalista je teď pro ně modlou. V sobotním bombajském finále proti Kerale přihrál v nastaveném čase na jediný a vítězný gól zápasu, takže teď si ve třetím největším indickém městě už vůbec neužije anonymity.
„To už bylo i dřív. Popularita je tam obrovská. Nechci se nějak chvástat, ale lidi tam fotbal, který byl hodně medializovaný, mají opravdu rádi, a tím, že jsme dosáhli takového úspěchu, si toho opravdu váží. Skoro všude jsme museli chodit s ochrankou,“ dodává český fotbalista.
Krávy, Tádž Mahal, kriket. A nakonec svíčková
Přesto - teď už zase sparťan - Jakub Podaný ochutnal život v Indii zblízka - v ulicích velkoměst se vyhýbal kravám, po slonovi ale pátral marně.
„Neviděl jsem slona, škoda. Hledal jsem ho a nic. Ale poslední den jsem viděl delfína. A krávy tam byly všude, chodily i po ulici. Byly i v Bombaji. Dvacetimilionové město a chodily tam krávy. Šílené. Kdyby mi to někdo řekl před dvěma měsíci, tak bych ani nevěřil, ale tam je to úplně běžné,“ popisuje Podaný, který navštívil i jeden ze sedmi divů světa - architektonický skvost Tádž Mahal v Agře.
Nedostat průjem, vyhnout se na ulici krávě či vypátrat slona. I takové úkoly měl při svém angažmá v Indii fotbalista Jakub Podaný
„Byla to dlouhá cesta. Jeli jsme tam po zápase a hodně kluků nejelo, ale skoro všichni Španělé a v podstatě i trenéři a realizační tým jeli, tak jsem se tam vloudil a jel jsem s nimi. Bylo to hezké, zajímavé. Já to vídal vždycky někde v knížkách nebo v různých dokumentech, takže jsem na to byl zvědavý,“ svěřuje se.
Coby sportovec byl hostující hráč Atlética Kalkata ještě zvědavější na zápas v kriketu, který je svou popularitou v Indii daleko před fotbalem. Tuto vášeň ovšem Jakub Podaný s domorodci sdílet nezačal.
„Pro mě to nemělo akci, nechytlo mě to. Náš spolumajitel je tam největší kriketová hvězda a nikdy jsem asi neviděl nikoho, kdo by byl takhle populární. Toho tam žrali úplně všichni. Já jsem se s nimi o tom sportu bavil a říkali, že lidi obdivují více o techniku - úder a hod. Já jako amatér, který to v životě nehrál, to ještě nedokážu ocenit,“ konstatuje Podaný.
Co naopak český fotbalista během asijské mise ocenit dokázal, byla odolnost vlastního těla vůči jinému druhu indického folklóru, který přepadá většinu návštěvníků země - cestovatelskému průjmu.
„Nějaké potyčky jsem měl, ale ještě to docela šlo. Někteří na tom byli hůř. Potom už jsem si tam udělal pár známých, chodili jsme po místních restauracích, kde mi dávali ochutnat i trošku pálivější věci. Něco bylo dobré, něco už bylo moc. Ale teď si dám určitě české jídlo, protože jsem se na to těšil. Svíčkovou si dám asi ještě dneska,“ vítá kulturní změnu, která se projeví na talíři, Jakub Podaný.
Ale nezavrhuje možnost, že lákavě kořeněnou indickou zkušeností svůj život ještě jednou obohatí. Experimentální ročník tamní superligy se vydařil a měl by mít pokračování, i když ještě není jasné, s kterými týmy a fotbalisty.
