Klobásy ztuchly, Chvalovského duch z Blšan nezmizel

Blšanská klobása, to býval pojem. Současnost je slabšíFoto: Štěpán Kačena

Nejlepší ligové klobásy musejí být v Blšanech. Na to si prý nejzasloužilejší funkcionář samostatného českého fotbalu a obchodník s masem a chmelem František Chvalovský potrpěl. Bývalý brankář, šéf blšanského klubu i fotbalového svazu, podnikatel a vězeň se už skoro deset let neukazuje na veřejnosti a mlčí. Kousek za jeho domem je ale i po pádu blšanského fotbalu na krajskou úroveň rušno. Právě v Blšanech je ze všech fotbalových vesniček, kterých se týká náš letní seriál, ligová minulost nejvíce patrná.

„Doleva!!! Doleva!!! Sakra stoupni si tam!!!“ diriguje – až z něj jde hrůza – bývalý prvoligový brankář Jan Klíma při zápase ústeckého krajského přeboru své spoluhráče, mezi kterými najdete i nejlepšího střelce v dějinách samostatné české ligy Horsta Siegla. 

Před lety rád vozil ligové body z Blšan, teď se i s vlastním synem coby spoluhráčem stará, aby v Blšanech přeborové body zůstávaly. „Blšany měly svoje kouzlo. Měl jsem to blízko a mí kamarádi než aby jeli do Prahy na Spartu, tak přijeli sem. Já měl ten malinkej kotel Sparty z půlky zaplněnej skoro sám. A líbilo se mi tu i fotbalově. Chytal mladej Aleš Chvalovský a já jsem mu dal vždycky gól. Takže jsem se sem těšil,“ usmívá se rodák z Abertam Siegl v klubovně po vítězném zápase dnes už „jeho“ Blšan. 

Ligový fotbal za jedno euro, to byly Blšany 

Horst a Horst - syna a otec Sieglové v blšanském dresuFoto: Štěpán Kačena

Mezi chmelnicemi nedaleko Žatce najdete prostorný sportovní areál jako stvořený pro fotbalová soustředění. Však také současní majitelé klubu chtějí vydělávat na provoz tím, že nalákají k tréninkovým pobytům třeba i mužstva z nedalekého Německa. O Blšanech se za hranicemi ví, němečtí fanoušci na přeborovém utkání jsou toho dokladem. 

„Jezdíme na českou ligu do Teplic. Doma fandíme Dynamu Drážďany, ale občas se jedeme podívat na fotbal i jinam. Blšany jsou zajímavé a taky je to výhodné. Byl jsem tu jednou, když hrály ještě ligu proti Teplicím. Lístek mě stál třicet korun, to máte něco málo přes jedno euro. Za třetí ligu v Drážďanech dáte dvacet šest,“ nabízí srovnání německý divák přeborového utkání Blšan proti Litoměřicím. 

Blšanskou kvalitu za nízkou cenu měl na svědomí František Chvalovský. Místní patriot, který v blšanském klubu dělal brankáře i předsedu a který díky znalosti svého oboru, podnikavosti a jazykové vybavenosti přišel po revoluci k velkým penězům a neváhal jejich část věnovat na oltář vesnického fotbalu. 

Bosse Chvalovského se každý bál 

Voskoví reprezentanti Anglie a živý Franitšek Chvalovský.jpgFoto: Štěpán Kačena

„Franta Chvalovský měl takovou vizi, která mě docela lákala. Když mě oslovil s nabídkou, abych u něj trénoval, ani jsem nevěděl, kde Blšany leží. Ale na třetí ligu tam byli úžasní hráči a atmosféra jak na pouti. Fantastické buřty, okurky nakladačky, k tomu samozřejmě pivo v kelímku, no famózní to bylo. Sjížděli se tam lidi z okolních vesnic, vyhrávala tam muzika,“ vzpomíná současný skaut pražské Slavie František Cipro. 

Právě on pomáhal Chvalovskému zavádět v blšanském klubu profesionalismus a postoupil s ním do druhé ligy. „Myslím si, že jsem byl jeden z mála, kdo šel s Frantou do konfliktu, protože se ho všichni báli. Jednu dobu jsme se spolu půl roku nebavili. Ani jsme se nezdravili. Teď už ten vztah máme zase jinej. Ale já prostě nesdílel ten Chvalovského názor, že by měly Blšany hrát za každou cenu první ligu a rvát to na postup,“ dodává Cipro. 

Franta chytat neuměl, ale jinak – zlatej člověk! 

Blšany nakonec první ligu hrály osm let. Po většinu tohoto období už byl František Chvalovský pryč z funkce předsedy fotbalového svazu. V roce 2001 ho smetlo zatčení za úvěrový podvod ve výši jedné a půl miliardy korun. Případ se táhne, Chvalovský dodnes není odsouzený ani uznaný nevinným. Řadu měsíců sledoval ligové působení svých Blšan z vazební věznice, ale vliv neztratil. 

Pamětník Josef Fišer nedá na Chvalovského dopustitFoto: Štěpán Kačena

„Já to rád přirovnávám k vlivu Václava Klause v ODS. Říkat dnes, že je to Klausova strana a že ji řídí, je nesmysl. Ale určitě v ní jeho slovo má svou váhu a má tam řadu stoupenců. A podobné to bylo i v Blšanech. Když jsem já dělal výkonného ředitele, tak mu klub nepatřil, neměl tam podíl, ale i já jsem se v řadě věcí inspiroval. Bylo by naivní ignorovat názory člověka, který toho měl ve fotbale tolik za sebou,“ tvrdí Chvalovského advokát, někdejší ředitel blšanského klubu a dnes místopředseda fotbalového svazu Jindřich Rajchl. 

Je veřejným tajemstvím, že právě Rajchlovým prostřednictvím si blšanský boss i nadále ve fotbale udržuje vliv. 

A doma v Blšanech je František Chvalovský za hrdinu: „Franta, to je zlatej člověk, zapálenej do fotbalu. Když ještě hrál, tak se pořád cpal do brány, ačkoli to neuměl. Vyloženě to neuměl. Ale pro fotbal žil. A nemůžu pochopit, proč ho deset let popotahujou po soudech,“ kroutí hlavou nad krajanovými problémy spoluzakladatel blšanského klubu Josef Fišer. 

Ani klobásy už nejsou, co bývaly 

Chvalovský už se léta drží v pozadí a jeho hlas by ti nejmladší nejen fotbaloví fanoušci těžko poznávali. 

Do Blšan už nejezdí Sparta, ale třeba LitoměřiceFoto: Štěpán Kačena

„Chtěl bych při této příležitosti poděkovat vám, pracovníkům Českého rozhlasu. Udělali jste toho za tenhle rok pro náš fotbal nemálo a jsme vždycky rádi, když s vámi můžeme spolupracovat,“ říkal František Chvalovský na sklonku roku 1995. Teď k tomu měl příležitost, ale vystoupit v našem seriálu o fotbalových vesnicích odmítl. 

Vzhledem k situaci nejsou řečená slova v jeho případě momentálně aktuální. Časy se mění a už ani klobásy, které se podávají divákům na blšanském stadionu, nejsou, co bývaly za Chvalovského. 

„Já jsem si ji dneska dal a půlku jsem vyhodil. To bylo jak ztuchlý!“ dá se zaslechnout u stánku s klobásami během přeborového duelu Blšan s Litoměřicemi. Jak symbolické. 

Příští týden poslouchejte, čtěte a na fotografiích prohlížejte: 9. díl – Ohlédnutí - měly fotbalové vesnice smysl? A přijde zase někdy jejich čas?
V rámci projektu Fotbalové vesnice je v plánu i kniha a výstava, kde mimo jiné spatříte více dokumentárních fotografií z jednotlivých obcí. Budeme včas informovat. Uslyšíte také dokumentární pásmo o dopadu velkého fotbalu na malé obce. Článek o fotbalových vesnicích vyjde i 10. září 2010 v páteční příloze Lidových novin.

Fotbalové vesnice jsou také na Facebooku.