Ve velkém fotbale jsme byli na obtíž, zní z fotbalových vesnic

Fanoušci vesnicích klubů často cítili křivdu. Současný kotel RatíškovicFoto: Štěpán Kačena

Málokdy se při akcích typu právě skončeného mistrovství světa přihodí, aby rozhodčí poškodili reprezentaci některé z fotbalových velmocí. Když už k nějakému tomu omylu dojde, často se to jakoby náhodou stává na úkor týmu ze státu méně vlivného. Tohle pravidlo platí nejen ve fotbale, ale právě v této oblasti lidské činnosti šly jeho projevy dobře pozorovat, když první a druhou českou ligu hrávaly vesnické kluby. Právě o nich je náš letní seriál.

"Dělali všechno pro to, aby se nás zbavili. Nás řezali rozhodčí... Sem přijela Sparta na mistrák a než se rozkoukali, tak prohrávali 1:3. No ten zápas se hrál tak dlouho, dokud to nesrovnali. Takovýhle podrazy, no to byla hrůza!" rozčiluje se i po letech blšanský pamětník Josef Fišer, při vzpomínce na křivdy, které se z jeho pohledu snášely na klub z jeho domovské maličké obce, když ještě hrával nejvyšší soutěž. 

Také klubový statistik a nadšenec pro blšanský fotbal Jaromír Hykl si vybavuje některá příkoří. Obstrukce ze strany mocných, kteří nechtěli mezi elitou vesnický klub, ale nechce nazývat přímo šikanou. 

"Nevím, jestli se tomu dá říkat šikana. Ale zejména po odchodu Františka Chvalovského ze všech funkcí se to objevovalo na každém zápase. Ať už ze strany rozhodčích nebo novinářů, co znám z vyprávění funkcionářů, jaké věci tu zažívali, když už ta Chvalovského ochranná ruka byla pryč. Byla z toho cítit nechuť nechat fotbal v Blšanech. On Chvalovský vládl pevnou rukou a určitě hodně lidem šlápnul na pérka, tak se to pak vracelo na blšanském fotbale," myslí si Hykl. 

Tvrdili nám, že vesnice do ligy nepatří
 

Blšanským funkcionářem, který se po pádu patrona blšanského fotbalu a do roku 2001 předsedy fotbalového svazu Františka Chvalovského snažil ústrkům čelit, byl Jindřich Rajchl, současný svazový místopředseda. 

Pěkně nás řezali, vzpomíná blšanský patriot Josef FišerFoto: Štěpán Kačena

"Samozřejmě jsem cítil takovou nechuť k těm "vesnicím". Že prý nepatří do první ligy atd. atd. Já si myslím, že ty Blšany byly vždycky takové nechtěné dítě českého fotbalu, ale dokud byl inženýr Chvalovský předsedou svazu, tak měly nad sebou ochránce. No a pochopitelně v momentě, kdy přestal být předsedou - stejně jako v případě Drnovic Honza Gottvald místopředsedou - tak v tu chvíli ty nechtěné děti své ochránce ztratily a o to více pak podle mě byly perzekvovány," nabízí svůj pohled Rajchl. 

Jím zmíněný bývalý místopředseda svazu Jan Gottvald tvrdí, že on své Drnovice ani nijak zvlášť chránit nemusel: "Já jsem si to dokázal ochránit už jen tím respektem, který Drnovice měly díky hráčům, kteří v klubu působili, a výsledky, jichž jsme dosahovali," pyšní se Gottvald. 

Ale i na Drnovice později došlo. Vesnické kluby trpěly například neústupností svazu v organizačních otázkách. Žádné úlevy pro kluby ze specifického prostředí. Tu bylo potřeba kvůli několika centimetrům výběhové zóny posunout celou tribunu, onde zase museli za každou cenu vybudovat stálé umělé osvětlení. 

Rozhodčí hlídal, aby finálo dopadlo 'správně' 

Někdejší kouč druholigových Ratíškovic Vlastimil Palička už s úsměvem vzpomíná na to, jak byli na svazu zděšení, když byl jeho tým ve finále domácího poháru proti Liberci blízko postupu do Poháru UEFA. 

"Cítili jsme to. My jsme 12 minut před koncem snížili na 1:2 a v těch posledních minutách bylo znát, že ten rozhodčí se toho obává, aby se něco nepřihodilo. Ale když jsem si pak představil, že by v Poháru UEFA nehrál Liberec, ale Ratíškovice, tak asi by to přece jen nebylo ono pro český fotbal," uznává Palička, že některé ústrky vůči fotbalovým vesnicím byly svým způsobem ospravedlnitelné. 

Příště (19.7.) - 3. díl, Lázně Bohdaneč