První moderní člověk Evropy žil možná u Brna. Archeologové hledají důkazy
Archeologové u Brna pátrají po špercích, které mohl před 43 tisíci lety před naším letopočtem vyrábět lid kultury označované jako bohunicien. Pokud šperky najdou, může jít o jeden ze zásadních důkazů výskytu moderního člověka v Evropě.
Na poli mezi Brnem-Líšní a Podolím pracuje deset archeologů z Česka, Ukrajiny či Austrálie. Už druhý týden tu hledají artefakty po možná prvním moderním člověku v Evropě takzvané bohunické kultury.
Pracují u jámy zastřešené stanovou plachtou, chránící místo před deštěm.
„Každý archeolog kope tu svoji plochu půl krát půl metru. Jeden kbelík má objem asi dvanáct litrů, což znamená asi tři až čtyři centimetry. Každý kbelík zaměříme a potom víme, odkud ty nálezy pochází,“ vysvětluje archeolog Ondřej Mlejnek.
Archeologové u Brna pátrají po špercích, které mohl před 43 tisíci lety před naším letopočtem vyrábět lid kultury označované jako bohunicien. Na místě natáčel Tomáš Kremr
Kousek od přístřešku sedí u stolku studentka archeologie Ivana Klímová, která má před sebou rozložené zkamenělé nálezy, sáčky, jakési cedulky s nápisy a knihu, do které zapisujete všechny nálezy.
„Kope se po kýblech a každý ten kýbl se musí označit svým štítkem podle čísla sektoru a části sektoru, aby se potom vědělo, v kterém místě je třeba kumulace nálezů největší. Měřím výšku vrstev, zaměřuji nálezy a podle toho se to pak vyhodnotí v počítači,“ říká Klímová.
Výzkumníci tedy mají práci rozdělenou. Jedni v jámě seškrabují špachtlemi zeminu, druzí ryjí, někdo nálezy měří a zapisuje, další zase prosívají hlínu na velkých sítech ve vodě a hledají nejmenší úlomky, jako například Ondrej Bobula:
„Já se právě snažím prosít všechen materiál, který vykopali kolegové z objektu, přes síta o velikosti tři milimetry. Potom ho dám do vody, kde se to budeme snažit přeplavit a rozpustit všechnu hlínu, a následně se pokusím zachytit všechen materiál, který jim dole v objektu unikl. Jak se tak dívám, zatím nic nevidím, ale pravděpodobně by z toho mohly vylézt asi úlomky rohovců. Hádám, že i nějaká ulita nebo něco takového.“
Hledání nejstaršího šperku
„Kosti tady nemáme, protože ty nálezy se nachází v půdě, nikoliv ve spraši, a půda je příliš agresivní na to, aby se tam kosti dochovaly. Takže se nám nedochovávají kosti a proto taky nejsme schopní říct, jestli tvůrci tady té kultury byli stoprocentně moderní lidé, nebo to byli ještě poslední neandrtálci,“ uvádí Ondřej Mlejnek a dodává:
„Pokud se nám podaří objevit provrtanou ulitu pokrytou třeba okrem, což my víme, že tady ten okr používali, tak by to byl velice významný důkaz, že tvůrci kultury bohunicienu byli nejstarší moderní lidé v Evropě vůbec. Jednalo by se samozřejmě i o nejstarší šperk v Evropě.“
Vykopávky budou pokračovat ještě příští týden. Pak se archeologové přesunou do laboratoří, kde budou několik měsíců pomocí přírodovědných analýz zjišťovat a potvrzovat opravdové stáří nálezů.
