Před 47 lety českoslovenští politici kapitulovali v Moskvě. Začala normalizace

První dějství srpnové okupace vojsky Varšavské smlouvy se uzavřelo přesně před 47 lety. Pod nátlakem sovětského vůdce Leonida Brežněva vrcholní českoslovenští politici podepsali takzvaný moskevský protokol. Začala tak československá normalizace, kterou smetl až listopad 1989.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ing. Oldřich Černík - Československý premiér v letech 1968–1970. Jeden z čelných představitelů československého obrodného procesu ukončeného sovětskou okupací v srpnu 1968

Ing. Oldřich Černík - Československý premiér v letech 1968–1970. Jeden z čelných představitelů československého obrodného procesu ukončeného sovětskou okupací v srpnu 1968 | Foto: public domain, National archives

Hned první den okupace sovětští vojáci zatkli nejvyšší československé představitele a postupně je převezli do Moskvy.

Byl mezi nimi šéf komunistické strany Alexandr Dubček, premiér Oldřich Černík i předseda Národního shromáždění Josef Smrkovský. Dobrovolně, na pozvání Brežněva, za nimi odcestoval i prezident Ludvík Svoboda.

Přehrát

00:00 / 00:00

Před 47 lety začala v Československu normalizace. Příspěvek připravil redaktor Jaroslav Skalický

Lidé v Československu výsledky nekončících jednání v Moskvě očekávali s napětím. Československý rozhlas hlásil, že bude-li třeba přijmout určité ústupky, pak jeden nikdy – schválit okupaci.

Nakonec, 26. srpna, obě strany moskevský protokol podepsaly.

„Dubček a další se v zásadě zavázali, že pacifikují odpor, který po celý týden v Československu existoval a že bude zavedena nějakým způsobem cenzura. Mlčky ale přijali i to, že tady jsou intervenční armády. Byť se asi ještě na začátku domnívali, že to je dočasné,“ vysvětluje ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Oldřich Tůma.

Nápis - Dubčeku, nesmíš ustoupit, věříme | Foto: Soukromý archiv Pavla Macháčka

Československý rozhlas osudný den nadšeně vysílal o návratu prezidenta republiky Ludvíka Svobody a další do vlasti. Vystoupení předsedy parlamentu Josefa Smrkovského ještě ten den ale naznačilo, že českoslovenští politici v Moskvě kapitulovali.

Moskevský protokol podepsala celá československá delegace s výjimkou Františka Kriegela. Hned dvakrát se v protokolu objevuje slovo normalizace, jež se na další léta stane doslova zaklínadlem politiků, které pookupační vývoj vynesl k moci. Mezi nimi na prvním místě Gustáva Husáka, který byl v Moskvě také.

„Těžko se mi mluví, chci se prostřednictvím rozhlasu poklonit před naším národem a naší stranou,“ řekl po návratu ze Sovětského svazu Smrkovský.

Lidé už tušili, že moskevský protokol znamená konec všech nadějí na šťastnější život, který jim slibovalo Pražské jaro. Jeho ikona Alexandr Dubček to v rozhlasovém projevu potvrdil.

„Nezůstává nám v těžké situaci nic jiného než napnout všechny síly a všechen rozum, abychom v další práci skutečně obstáli,“ uvedl.

Podle historika Oldřicha Tůmy byl tento projev bodem zlomu, kterým skončil týden heroického odporu v Československu.

„Situace se začala normalizovat, pacifikovat. A to rukama těch, kterým tehdy společnost opravdu věřila,“ uzavírá Tůma.

Jaroslav Skalický, msk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme