Historie11. srpna  2013 v 09:12  

Jan Palach chtěl v roce 1969 obsadit Československý rozhlas a vyzvat ke stávce

Jan Palach - Foto:  ČTK

Jan PalachFoto:  ČTK

Student Filosofické fakulty v Praze Jan Palach přemýšlel o nějaké radikální formě protestu proti vojenské okupaci delší dobu. Nakonec se rozhodl pro čin, který měl šokovat a vybudit širší společnost. Ještě před tím ale zvažoval, že by se skupinou studentů obsadil Československý rozhlas a vyzval ke generální stávce.

Jan Palach se 16.ledna 1969 u budovy Národního muzea na Václavském náměstí v Praze polil benzínem a zapálil. O události ještě ten večer informoval Československý rozhlas: 

„Nebývá u nás v rozhlase zvykem, aby publicisté vystupovali s kolektivním prohlášením. Ale mimořádná situace nás vede k mimořádném způsobu. 

Čin 21letého pražského studenta, i když s ním nelze lidsky souhlasit, nelze ani ignorovat. Událost nelze anulovat, protože se stala. V Československu se změnila situace a tato situace trvá. A nikdo ji znovu nezmění, pokud k tomu nebudou i jiné předpoklady než naše protesty a naše přání,“ zaznělo tehdy ve vysílání. 

 

Hostem Ranního interview na Radiožurnálu byl historik a autor knihy o Janu Palachovi Petr Blažek

Vložit na svůj web

Podobně jako někdejší publicisté na sebeupálení reagovali i veřejní činitelé. Pohybovali se někde mezi pochopením a odmítnutím. O reakce se v nemocnici i přes svůj vážný stav zajímal i Jan Palach. 

„Čin Jana Palacha vzbudil velký zájem veřejnosti. Reakce byly samozřejmě různé. Značná část lidí byla šokována činem, který v evropské tradici neměl obdoby. Odezvu vzbudil nejen doma, ale i za hranicemi. Ten protest, zápalná oběť, byl znám spíše z árijského prostředí, odkud se postupně přenášel do dalších koutů světa,“ říká historik a autor knihy o Janu Palachovi Petr Blažek a pokračuje: 

„Čin vzbudil ohlas hlavně proto, že obrátil pozornost na Československo pět měsíců po okupaci. Ukazoval, že i přes velký odpor veřejnosti v srpnu 1968 se politická situace začala obracet a začalo být jasné, že vývoj směřuje k postupnému obnovení neostalinského režimu.“ 

Palachův čin následoval ještě Jan Zajíc a Evžen Plocek. Alespoň u nich jsou podle historiků prokazatelné stejné důvody. V roce 1969 bylo od ledna do dubna ale v Československu zaznamenáno dokonce 29 pokusů o sebeupálení. O nich se však mluví méně. 

Čtěte také: V den 65. výročí narození Jana Palacha začíná platit zákon o nových významných dnech

„Velká většina těch případů byla výsledkem určité psychické či kolektivní epidemie, jak to označují psychiatři. Značná část byla spojena s osobními problémy jednotlivých lidí. Zatím máme k dispozici pouze část dokumentace, která se zachovala v archivech bezpečnostních složek. U většiny to byla bezprostřední reakce na pohřeb či čin samotný, ale právě v souvislosti s osobními důvody,“ vysvětluje Blažek. 

Právě jemu se podařilo objevit jeden ze zapomenutých dopisů Jana Palacha z ledna 1969. V něm vyzývá k obsazení budovy Českého rozhlasu. 

Chtěl vyzvat ke generální stávce 

„Představoval si to tak, že navrhoval jednomu ze studentských vůdců, aby studenti obsadili budovu na Vinohradské třídě. Psal, že nedaleko jsou budovy Vysoké školy ekonomické, kde je několik tisíc studentů. Že by bylo možné, aby studenti vysílali výzvu ke generální stávce. Mělo jít o malou skupinku studentů, kteří by vyzývali další kolegy,“ popisuje historik. 

Dopis byl zabaven státní bezpečností, která ho nalezla v archivu Akademické rady studentů. „Palach ho adresoval ho Lubomíru Holečkovi, jednomu z představitelů studentského hnutí na Filozofické fakultě, zhruba 14 dnů předtím, než se zapálil na Václavském náměstí,“ upřesňuje Blažek a uzavírá: 

„Sám psal, že pokud se ten nápad bude zdát šílený, ať adresát dopis zničí. Napsal tam i svou adresu, aby dal najevo, že nejde o nějaký anonym. Žádnou odpověď nedostal. Studenti pak o dopisu nemluvili, aby Palach nebyl dehonestován.“ 

Autor:  Zuzana Vlčková  (zvl), Vladimír Kroc  (vlk),  kko

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2016 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace