Jeden výstřel před 70 lety spustil v Bernarticích na Písecku hromadné vraždění
Poslední den druhé světové války byl pro Bernartice na Písecku tragický. Němci tam tehdy postříleli přes třicet lidí. Vzpomínky na tragickou událost jsou mezi obyvateli obce stále živé.
„Tady, co je mateřská školka, tam byl ten altán. Měli to udělané jako kryt. Tam nedoběhli,“ vzpomíná Antonín Fučík. „Byl tam takový železný plůtek. Utíkali za to, a tam je postříleli,“ doplňuje Růžena Fučíková.
Vraždění začalo poté, co od domu doktorky Vlasty Kálalové v Bernarticích, který byl vyzdoben spojeneckými vlajkami a kde všichni čekali na osvoboditele, začal údajně nějaký chlapec střílet. „Němci ho hned zastřelili,“ říká knihovnice Jaroslava Sušerová.
O tragických okamžicích konce 2. světové války v Bernarticích natáčela redaktorka Jitka Cibulová Vokatá
A následně postříleli i celou rodinu doktorky Kálalové. Míst, kde se střílelo, ale bylo v Bernarticích víc. „Jak utíkali z náměstí, tak je Němci stříleli. Udělali rojnici, táhli sem dolů a Němci je postříleli,“ popisuje Fučík.
Střelba šla i z letadla, které obyvatelé nejprve mylně vítali jako ruské. „Mávali jsme. Letadlo odletělo, tak jsme se vrátili na ulici. Ale pak už proti nám šli dva vládní vojáci, kteří nás upozornili, abychom se schovali,“ vzpomíná paní Růžena.
Střílelo si i z věže kostela sv. Martina. „Nejdřív tam byli bernartičtí občané jako spojka a hlásili, z které strany přijíždějí kolony německých vojáků. Nevím, v které době se to pak vyměnilo, a byli tam Němci, kteří stříleli po celých Bernarticích,“ doplňuje Sušerová.
Pamětníci na tragické okamžiky nikdy nezapomněli. „Hlavně vnoučatům to vysvětlujeme, aby věděli, o co šlo. Aby se na to nezapomnělo,“ dodává Antonín Fučík. Ruští vojáci přijeli do Bernartic 10. května. Obyvatelé, kteří padli o dva dny dříve, jsou pochováni na bernartickém hřbitově ve společném hrobě.
