Zprávy → Historie17. listopadu  2016 v 21:58  

Knihu, voucher na rakev nebo setkání s Kiskou. To vše dostali laureáti Cen Paměti národa

Ludmila Váchalová - Foto:  ČTK

Ludmila VáchalováFoto:  ČTK

V pražském Národním divadle u příležitosti Dne boje za svobodu a demokracii byly uděleny Ceny Paměti národa Ludmile Váchalové, Jitce Malíkové, Antonu Tomíkovi, Rudolfu Dobiášovi a Jiřímu Bradymu. Tentokrát ale neobdrželi laureáti plastiku, ale dar dle jejich přání a výběru.

Ceny uděluje Post Bellum od roku 2010 pamětníkům, „kteří ve svém životě prokázali, že čest, svoboda a lidská důstojnost nejsou prázdná slova". Tři z laureátů dorazili osobně. Dobiáš se nemohl dostavit ze zdravotních důvodů a Brady žije v Kanadě. 

Ceny Paměti národa letos nemají podobu plastiky. Organizátoři se zeptali oceněných, co by sami chtěli, a jejich přání jim pak vyplnili. Váchalová si přála knihu s promluvami kardinála Tomáše Špidlíka a s nadsázkou i rakev, takže kromě knihy dostala i voucher na rakev. Tomík se díky svému přání, aby se o zážitcích politických vězňů více dověděla veřejnost, setkal se slovenským prezidentem Andrejem Kiskou. 

Čtěte také: ‚Volaly nám stovky lidí.‘ Mezi lidmi, kteří převezmou Cenu Paměti národa, bude i Brady

Malíková chtěla dát dárek křesťanským uprchlíkům z Blízkého východu, kteří nyní žijí v Česku, a uprchlíci si poté přáli poznat českou kulturu a památky. Dobiáš se chtěl v Praze potkat s přáteli na opeře, ale kvůli operaci srdce nemohl přicestovat. V divadle tak aspoň zazněla zhudebněná Dobiášova báseň. Brady si přál pouze, aby lidé chodili k volbám. 

Jitka Malíková - Foto:  ČTK

Tomík utekl z Jáchymova, ale byl dopaden a postřelen 

Váchalová byla zadržena v 18 letech roku 1954 Státní bezpečností kvůli šíření zpráv od svého bratra o podmínkách v trestaneckém táboře. Ve vězení strávila šest let. Malíková zase jako studentka medicíny ukryla stíhané kněze a řeholníky a pomohla jim za hranice. Zatčena byla roku 1953 a odsouzena k 11 letům vězení. Na svobodu se dostala na amnestii roku 1960. Medicínu nikdy nedostudovala, směla pracovat jen v dělnických profesích. 

Tomík, zatčený v roce 1951 a odsouzený za velezradu k 15 letům, dokázal s dalšími spoluvězni utéct z jáchymovských pracovních táborů. Krátce poté byl dopaden a postřelen policií. V roce 1960 byl amnestován. Dobiáš vydával s kamarády protirežimní letáky. V roce 1953 byl v 19 letech zatčen a sedm let pak strávil v pracovních táborech. 

Antonín Tomík - Foto:  ČTK

Bradyho rodiče byli po německé okupaci kvůli židovskému původu zatčeni a zemřeli v koncentračním táboře. Brady s mladší sestrou byl v roce 1942 deportován do Terezína a pak do Osvětimi. Na závěr druhé světové války se Bradymu podařilo uprchnout z pochodu smrti, ale jeho sestra zemřela v plynové komoře. Brady byl letos podle svého synovce, ministra kultury Daniela Hermana, vyškrtnut ze seznamu lidí, kteří měli 28. října převzít od prezidenta Miloše Zemana státní vyznamenání. Společnost Post Bellum sdělila, že poté dostala od stovek lidí vzkazy a prosby, aby Brady dostal Cenu Paměti národa. 

Kandidáty vybírají historici a badatelé z příběhů uložených ve veřejně přístupné internetové sbírce Paměť národa, kterou založilo Post Bellum v roce 2001. Sbírka obsahuje kolem 5500 svědectví pamětníků z řady evropských zemí. 

Autor:   ČTK

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace