V den, kdy byl ukřižován Kristus, dodržuje celý křesťanský svět přísný půst. Věřící se zároveň ponoří do ticha a smutku. Podle lidových tradic se na Velký pátek také otevírají poklady ve skalách.

Tento článek je více než rok starý.

1:47 3. dubna 2015 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Podle evangelií zemřel Kristus ve tři hodiny odpoledne. Přibližně v tento čas se proto scházejí věřící ke zvláštní bohoslužbě.

„Připomínají se všechny ty události, které byly události jedné noci a jednoho dne. Poté co pán Ježíš byl zatčen v Getsemanské zahradě, byl nejprve veden před židovskou veleradu, kde byl souzen a odsouzen,“ vypráví římskokatolický duchovní Jan Houkal.

Protože v té době Židé již neměli samostatné království, ale byli římskou provincií, byl Kristus předveden také před Piláta Pontského, který měl exekutivní moc.

Podle římskokatolického kněze Jana Houkala je celý Velký pátek vyhrazen nejpřísnějšímu půstu. Křesťané by dnes neměli sníst vůbec nic.

Obsahem velkopátečních obřadů je hlavně zpřítomnění Kristova utrpení a smrti. „Pán Ježíš byl zbaven šatů, vysmíván vojáky, korunován trním. Byl veden na Golgotu, což je pahorek za hradbami Jeruzaléma, kde byl v poledne ukřižován a kolem třetí hodiny odpolední na kříži zemřel,“ dodává Jan Houkal.

Obřady jsou oslavou velikonočního tajemství o zmrtvýchvstání. Lidová tradice vypráví o otvírání pokladů ukrytých ve skalách. Podle pověsti se na Velký pátek otvírá také památná hora Blaník.

Naděžda Hávová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít