Legendární gólman 'Bóža' Modrý se narodil před 100 lety. V Jáchymovských dolech skončil za řeči, které nevedl
Československý tým dovedl ke dvěma titulům mistrů světa i stříbrné olympijské medaili. Komunistický režim Bohumila Modrého ale ve vykonstruovaném procesu odsoudil k 15 letům odnětí svobody. Zemřel na nemoc z ozáření kvůli pracím v Jáchymově. Právě dnes by se jeden z nejlepších brankářů hokejové historie dožil 100 let.
Nejen komentátor Josef Laufer se rozplýval nad uměním Bohumila Modrého. Gólmana národního týmu velebili odborníci celého světa. Vystudovaný architekt svým stylem, kdy jako první začal proti střelcům vyjíždět z brankoviště, nejen předurčil směr výchovy budoucích brankářů, ale hlavně pomohl Československé reprezentaci v roce 1947 k historicky prvnímu titulu mistrů světa.
S Modrým v brance dokázal národní tým získat o rok později stříbro na olympijských hrách a v roce 1949 další titul mistrů světa.
Za obhajobou v roce 1950 do Londýna už ale českoslovenští hokejisté neodjeli. V den odletu jim bylo řečeno, že na protest proti tomu, že rozhlasoví reportéři nedostali vízum, nepojede do Velké Británie nikdo.
Zklamaní hokejisté šli zapít žal do restaurace u Herclíků, kde byli, údajně kvůli protistátním řečem, zatčeni státní policií. Modrý ale mezi nimi nebyl, do restaurace totiž vůbec nešel. Policie si pro něj přišla až o týden později domů.
Eskorta ještě pomohla s koberci
„Přišli nahoru dva páni a ptali se po tatínkovi. Babička řekla, že dole klepe koberce. Oni mu ještě pomohli s těmi koberci nahoru, to je všechno,“ popisovala před časem Českému rozhlasu zatčení Bohumila Modrého jeho dcera Alena. Tatínka viděla až za dlouhé dva roky.
„Najednou se vše začalo točit kolem Modrého, přestože hlavní vina byla za to, že mužstvo v hospodě uráželo lidově-demokratické zřízení. Ale tam on vůbec nebyl. Najednou se ale soudní spis jmenoval ‚Modrý a spol.‘ Také pak byl odsouzen k 15 letům odnětí svobody,“ popisuje historik Miloslav Jenšík.
Zničil ho bunkr v Jáchymově
Modrý byl po vykonstruovaném procesu vězněn na Pankráci, v Plzni na Borech, ale také Jáchymově, kde byl nucen pracovat v uranových dolech.
„V Jáchymově byl ‚jenom‘ 9 měsíců, ale myslím, že ho tam zničili. Vašek Roziňák (další z odsouzených hokejistů, pozn. red), jak měli promočené matrace, ale Bóža Modrý seděl v bunkru pod zemí, kde mohl jen sedět nebo klečet. Mokro, bláto, ze stěn kapala voda. Nedokážu si představit, co jsou lidi schopní dělat lidem,“ vzpomíná druhá Modrého dcera Blanka.
Bohumil Modrý se na svobodu dostal v roce 1955 na amnestii prezidenta Zápotockého. 21.července 1963 zemřel na nemoc z ozáření. Pět let po svém umrtí byl rehabilitován. 15. května 2011 byl Bohumil Modrý uveden do Síně slávy Světové hokejové federace.
