Nacisté vraždili Židy už před konferencí ve Wannsee, po ní systematicky

Místem konference ve Wannsee se stala vila na břehu jezera, kterou koupila nacistická bezpečnostní služba SD jako své školící centrumFoto: Klára Stejskalová

Před sedmdesáti lety se u berlínského jezera Wannsee uskutečnilo jednání vysokých představitelů SS, stranických funkcionářů a státních úředníků pod vedením Reinharda Heydricha. Věnováno bylo takzvané židovské otázce. Tehdejší události se podařilo rekonstruovat na základě zápisků říšského sekretáře Martina Luthera.

Původně se měla konference ve Wannsee uskutečnit už koncem listopadu 1941, k posunutí termínu došlo kvůli japonskému útoku na Pearl Harbour. Podle spolupracovníka ČRo a odborníka na Německo Jaroslava Šonky byla schůzka velmi důležitá: 

„Ona vlastně vytvořila celkový závěrečný profil té aktivity. Ovšem ta historie je ještě složitější, protože masové zabíjení Židů a nejen Židů se odehrávalo na východní frontě už dlouho předtím. Takže to nebylo tak, že se po konferenci ve Wannsee začalo vraždit, tam se to jenom systematizovalo.“ 

„Taková ta bláznivá idea vyvést Židy do Afriky, do Ugandy nebo na Madagaskar nebyla realizovatelná. Taktéž u Stalingradu už nebylo představitelné, že bude možné Židy vyhnat do střední Asie. Všeobecná brutalizace vedla k tomu, že došlo k tomuto rozhodnutí,“ připomíná tehdejší události Šonka a dodává, že k vývoji celé technologie plynu a plynových komor a s nimi spojených krematorií došlo na podzim roku 1941. 

Historikové v názoru, kdy padlo definitivní rozhodnutí o holocaustu, jednotní nejsou. Podle některých to bylo už v září 1941, kdy Hitler rozhodl o deportaci rakouských a českých Židů. Zmiňuje se také 12. prosinec 1941 a schůze šéfů NSDAP. 

Čtěte také: Před 70 lety rozhodli nacisté ve Wannsee o likvidaci Židů

Řada pamětníků konference, s výjimkou Izraelci popraveného Adolfa Eichmanna, po válce popírala svou tehdejší účast nebo trpěli „ztrátou paměti“. Protokol z tehdejšího jednání byl Američany objeven až v roce 1947. 

„Ta celá záležitost má už historické zpracování. Nejenom z Lutherových poznámek, ale právě i z výpovědí Adolfa Eichmanna při jeho procesu v Izraeli víme velké detaily. Celá ta věc už má nějakou náplň,“ říká Šonka. 

Vila u jezera Wandsee je už dvacet let památníkem této konference. 

„Ono bylo známo, kdo tam byl. Ta věc byla poměrně jasná, ale na tu vilu vůbec nikdo moc nemyslel, po válce to byl útulek pro nějaké děti, sirotky,“ uzavírá Šonka.