Nová fakta v případu švédského diplomata Raula Wallenberga
Roh Bratislavské a Wallenbergovy ulice v BudapeštiFoto: Gregor Martin Papucsek
V případu švédského diplomata Raoula Wallenberga, jehož po osvobození Budapešti unesla sovětská tajná služba, se objevila nová fakta. Ruský historik Anatolij Prokopenko zjistil, že Wallenberga¸ který za války pomáhal Židům v Maďarsku, soustavně sledovala sovětská tajná policie NKVD.
Wallenberg zachránil desetitisíce Židů, kterým poskytl švédské pasy. Podle oficiálních ruských údajů zemřel v Sovětském svazu v roce 1947.
Případ sleduje Vít Smetana z Ústavu pro soudobé dějiny, který konstatuje, že tyto nové informace nám spíš objasňují okolnost únosu Raoula Wallenberga, než že by nám vyloženě osvětlovaly způsob jeho smrti.
O případu švédského diplomata Raula Wallenberga hovoří historik Vít Smetena z Ústavu pro soudobé dějiny
„Anatolij Prokopenko upozorňuje na to, že v roce 1991, a podotýkám, že nevím, proč s tím přichází až nyní, narazil při studiu archivních dokumentů KGB na spis ruského šlechtice Tolstoje Kutuzova. Ten ukazuje, že sovětská tajná služba Wallenberga v Maďarsku systematicky sledovala,“ vysvětluje Smetana.
Podle historiků Wallenberga podezříval Stalin a sovětské tajné služby z toho, že je zapojen do údajné nacisticko-americko-britské konspirace, která by měla vést k uzavření separátního míru.
„To je představa, kterou byl Stalin přímo posedlý,“ doplňuje Vít Smetana z Ústavu pro soudobé dějiny a připomíná fakta týkající se smrti švédského diplomata.
„Víme, že sovětské tajné služby Wallenberga na konci války unesly a pak jsou k dispozici informace o jeho údajné smrti v roce 1947. Ty byly zpochybňovány několika svědectvími,“ komentuje český historik.
Dodnes nebyla výrazným způsobem zpochybněna slova sovětského ministra zahraničí Gromyka z roku 1957, kdy bylo švédské vládě sděleno, že Wallenberg zahynul v červenci 1947.
Ruská vláda v roce 2000 vyslovila politování nad touto skutečností, ale fakt Wallenbergovy smrti zpochybněn nebyl.
„A jsem velmi skeptický, že by se situace s ruskými zdroji zlepšila. Současné vedení v čele s Vladimirem Putinem, bývalým důstojníkem KGB, nemá nikterak zájem na tom, aby podobné a citlivé kauzy objasňovala,“ hodnotí historik Vít Smetena z Ústavu pro soudobé dějiny.
