Zprávy → Historie10. listopadu  2016 v 18:05  

Pamatuji tři vedoucí výzkumu, říká 83letý Saíd. Egyptským Abúsírem prošly generace českých archeologů

Momentka z každodenních vykopávek v Abúsíru - Foto: Jan Macháček

Momentka z každodenních vykopávek v AbúsíruFoto: Jan Macháček

Egypt potřebuje návrat turistů a půjčku od Mezinárodního měnového fondu. Země se totiž potácí ve velkých hospodářských problémech. Během jediného týdne ztratila egyptská libra polovinu své hodnoty vůči tvrdým měnám. Jeden příjem má ale země už po desetiletí jistý, a to od českých archeologů zkoumajících naleziště v Abúsíru. Poprvé tam tuzemští vědci vyrazili už před 57 lety.

„Lišky jsou na pyramidách. Ale jinak maximálně zdivočelý osel,“ říká Miroslav Bárta. Ukazuje přitom hrobku, ke které má poněkud osobnější vztah. Právě při jejím vykopávání totiž tady v Abúsíru před čtvrt stoletím začínal. 

„Já jsem přišel do Egypta jako student profesora Vernera v roce 1991. A tady ta hrobka, na které sedíme, patřila velmoži Kaaperovi, který byl ve své době mimořádnou osobností. Také byla nádherně zdobená. A pro mě, přirozeně, poprvé v Egyptě, poprvé na výzkumu a zrovna takováto hrobka!" vzpomíná. 

Čtěte také: Egypťané oceňují české archeology. Chtěli by je využít i při zpřístupňování památek

Před několika dny se českým egyptologům podařilo objevit nedaleko odtud hrobku Kaaperova syna. Pro Miroslava Bártu, dnes ředitele Českého egyptologického ústavu, se tak prý uzavřel pomyslný okruh. 

V písku a kamení tu souhrnně strávil velkou část života. „Čtyři měsíce v roce, to je 100 měsíců mezi rokem 1991 a 2016. Tak to už je hodně let," počítá. Přesto ale není Miroslav Bárta v Abúsíru tím největším pamětníkem. 

Svačiny připravuje 83letý Saíd  

Saíd zapaluje v malém domečku vařič našroubovaný na propanbutanové bombě. „Tamhle ředitel Bárta mi říká Tito. Já nevím proč, to se musíte zeptat jeho," radí. „Protože připomínal, když byl mladší, jugoslávského Josefa Tita," odpovídá Miroslav Bárta. 

Saíd sedí na dřevěném štokrleti v elegantní tmavošedé tradiční galabéji, tedy dlouhé košili. Kolem hlavy má omotaný bílý šál a do skleniček sype poctivou dávku jemného egyptského čaje. 

„Já tady pamatuju ještě doktora Žábu. Pak to tady vedl ředitel Verner a teď doktor Bárta. Pro ty všechny jsem pracoval. A tady ředitele Bártu nikdy neopustím, zůstanu tady s ním až na věky,“ slibuje. 

Saíd tu původně dělal hlídače. Teď je mu 83 let a v důchodu tu vaří čaj a svačiny egyptologům. „Každé ráno jdu v sedm hodin na trh támhle u nás ve vesnici. Nakoupím tam okurky, sýr a chleba a jdu s tím na vykopávky. Tady jim pak z toho připravím jídlo," popisuje. 

Egyptologové si jeho věrnosti váží. Ráno ho vyzvednou dole u vesnice, aby se sem nemusel na stará kolena pouští belhat, a na konci směny ho zase dovezou zpět. 

Hagg Saíd chodí do domečku na vykopávkách vařit egyptologům čaj a svačiny - Foto: Jan Macháček

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace