Před 65 lety se odehrál ‚číhošťský zázrak‘, kněze Toufara stála událost život
Malý kostelík v Číhošti nedaleko Ledče nad Sázavou se stal přesně před 65 lety - 11. prosince 1949 - dějištěm tajemné události. Takzvaného číhošťského zázraku. Během kázání faráře Josefa Toufara se tu nad oltářem pohnul křížek. Právě to odstartovalo sled událostí, na jejichž konci byla Toufarova smrt. Ubili ho příslušníci StB. V současnosti církev podniká kroky k jeho blahořečení.
„Bylo kázání, důstojný pán byl na kazatelně a říkal, že tady ve svatostánku je váš spasitel a ukázal rukou. Já jsem se podívala na oltář a v tom se začal křížek pohybovat,“ popisovala nezvyklý pohyb křížku jedna z pamětnic.
O samotném Josefu Toufarovi mluvili všichni jako o oblíbeném a společenském muži. Rodák z Arnolce u Jihlavy ve své práci duchovního zúročil i to, že pocházel ze selské rodiny. Od mala tak byl zvyklý tvrdě pracovat.
O číhošťském zázraku, na jehož konci byla smrt faráře Josefa Toufara, natáčela redaktorka Eva Rajlichová
Knězem se stal až téměř ve čtyřiceti letech, jeho prvním působištěm byla zahrádka u Želivi. Mírný kněz měl mezi lidmi velké slovo. Právě to režim znervózňovalo, přes protesty farníků ho proto komunisté přeložili do nedaleké Číhoště.
„Prakticky z té doby pátera Toufara zbyla křížová cesta, oltář a kazatelna. Jinak v té době tu byl malovaný strop, ten začal padat, protože do kostela pršelo. Z toho tu jsou jen tihle andělíčci,“ vysvětluje Stanislav Prášek z Nadačního fondu kostela Nanebevzetí Panny Marie v Číhošti.
Na místě duchovního tam teď působí Tomáš Fiala. Říká, že o osudu svého předchůdce často přemýšlí: „Jenom si kladu otázku, co bych dělal nebo jak by to se mnou dopadlo, kdybych tu byl administrátorem před 65 lety.“
Ohlas, který pohyb křížku vzbudil - věřící hovořili o zázraku - se nehodil komunistickému režimu. Josefa Toufara uvěznili, a přiznání, že věc zinscenoval, se z něj snažili vytlouct. Kněz se přiznat odmítal, a tak se násilí stupňovalo.
Až na konci února 1950 vynucené přiznání podepsal, jeho pravost ale novodobá věda zpochybnila. Krátce na to Toufar umírá. A to v sanatoriu v Legerově ulici.
„Rodiče byli od dětství přáteli Josefa Toufara. Podivuhodný příběh jeho života i zvláštní úkaz v Číhošti ve mně nějak žil. Pak si myslím, že je to exemplární příklad toho, jak komunisté zacházeli se svými ideovými protivníky,“ říká před budovou v Legerově ulici, která dnes chátrá, Toufarův životopisec Miloš Doležal.
To, co se stalo v číhošťském kostele, stále nikdo nevysvětlil. Příběh Josefa Toufara přesto přitahuje veřejnost dodnes. Letos v listopadu antropologové vyzvedli z hromadného hrobu v pražských Ďáblicích ostatky, které mají patřit právě Toufarovi. Pokud se to potvrdí, mohly by se vrátit do Číhošti.
