Příběh Lidic ožije v anglickém Stoke, kde vzniklo hnutí za jejich obnovu

Tragédie Lidic otřásla před 73 lety celým civilizovaným světem. V anglickém Stoke vzniklo hned v roce 1942 známé hnutí Lidice musí žít a silná vazba na středočeskou obec tam dnes zažívá renesanci. Svědčí o tom i originální multižánrové představení o lidickém příběhu, která má dnes večer ve Stoke premiéru.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

V anglickém Stoke vzniklo hned v roce 1942 známé hnutí Lidice musí žít

V anglickém Stoke vzniklo hned v roce 1942 známé hnutí Lidice musí žít | Foto: Jiří Hošek

Málo se ví, že poválečná obnova zničených Lidic by jen těžko začala bez jednoho židovského lékaře polského původu, který ordinoval v britském městě Stoke. Byl to právě Barnet Stross, kdo krátce po tragédii založil hnutí Lidice Shall Live, Lidice musí žít. V rámci veřejné sbírky se vybrala omračující částka, která po válce putovala na výstavbu nových Lidic.

Vyhlazení obce i samotné hnutí připomíná originální umělecká performance, která má dnes večer ve Stoke svou premiéru. Lidé ve městě na pohnutý příběh nezapomínají.

Premianti šesté třídy Blurton Primary School ukazují zpravodaji Českého rozhlasu odznáčky na školní uniformě, které určují, kdo je školním prefektem a kdo superstar moderní školy.

Přehrát

00:00 / 00:00

V anglickém Stoke je povědomí o jednom z nejznámějších nacistických zločinů stále vysoké. Přesvědčil se o tom zpravodaj ČRo Jiří Hošek

Od páté třídy je tu součástí osnov už několik let lidická tragédie, které se děti věnují v různých předmětech.

„Vyprávěla jsem ostatním dětem, co se stalo v Lidicích. Vyzvala jsem všechny, aby vstaly. Děti s tmavými vlasy a hnědýma nebo zelenýma očima si musely sednout,“ popisuje svoji naturalistickou prezentaci na téma Lidic jedenáctiletá Cloe.

„Zbývajícím dětem s blond vlasy a modrýma očima jsem řekla, že přežijí a budou poněmčení. Ostatním jsem oznámila, že je čeká koncentrační tábor a smrt."

Natalie Bangsová ve Victoria Hall, kde se zrodilo hnutí Lidice Shall Live | Foto: Jiří Hošek

S neskrývanou hrdostí při tom svou svěřenkyni Cloe sleduje učitelka Lindsay Armstrongová, která je aktivní členkou Nadace Barnetta Strosse.

„Chceme, aby děti znaly místní historii, aby byly pyšné na to, co jejich předkové pro Lidice udělali. Chceme, aby školáci pochopili, proč je tak důležité udržet tuhle část dějin stále živou.“

„Bavíme se o Lidicích na školních shromážděních, je to téma písemných prací i uměleckých kroužků. Přichází za námi hodně rodičů s tím, že o příběhu Lidic a Stoke neměli ani tušení," říká učitelka.

Lidice Shall Live

V prostorách místní Victoria Hall, kde hnutí za obnovu vyhlazené obce 6. září 1942 i za přítomnosti tehdejšího československého prezidenta Edvarda Beneše oficiálně vzniklo, se dnes večer a ještě pak dvakrát v červnu odehrají tři multižánrová představení s názvem Lidice Shall Live.

Jednu z autorek Natalie Bangsovou příběh lidické tragédie a pomoci obyvatel Stoke znovu a znovu dojímá.

„Součástí našeho vystoupení jsou jak herci, tak vypravěči. Budou stát tady v rozích jeviště a připomenou divákům, že to bylo přímo v tomhle sále, kde tisíce horníků přišly podpořit kampaň na obnovu Lidic, a že přímo tady na těchto prknech stál Barnet Stross," ukazuje Natalie.

Představení bude neobvyklé i tím, že herci začnou publikum uvádět do děje už u vchodu a budou s diváky korzovat po celé Victoria Hall.

Emoce beze slov

„Je tam jedna scéna, kdy si dívky z naší akademie sundají beze slova šperky a dají je do kufru, který drží herec - gestapák. Pak si dívky uvážou šedé šátky a připevní čísla vězenkyň koncentračního tábora. Kopírují to, co se stalo lidickým ženám. Nedoprovází to žádný text, ale pro mě je to hodně emotivní," dodává Natalie Bangsová.

Manžele Gerrardovi před základní školou Blurton, která se tématu Lidic nejvíc věnuje | Foto: Jiří Hošek

Nic z toho by nebylo možné bez obětavé práce manželů Cheryl a Alana Gerrardových, stokeských patriotů, kteří odkaz lidické tragédie i ušlechtilé pomoci tradičního britského hornického a hrnčířského města udržují v posledních letech naživu.

„Podle mě existuje taková spousta pozitivních věcí, které mohou vzejít ze spojení mezi Stoke a Lidicemi, které se přitom na dlouho vytratilo. Pro naše děti je strašně důležité tuhle vazbu udržet, ať už jde o kulturu nebo i byznys,“ říká Cheryl.

„U některých věcí je prostě zřejmé, že jsou správné. Tohle přátelství mezi dvěma dost odlišnými kulturami nás vzájemně obohacuje a navíc je to poučení z historie."

Aktuální vzkaz

Podle jejího chotě Alana je velmi důležitý přesah do současnosti, a to za situace, kdy Středoevropané nejsou u některých vrstev britského obyvatelstva dvakrát populární.

„Barnet Stross byl sám Polák a stejně se tehdy k jeho výzvě připojily tisíce obyčejných horníků ze Stoke a dělníků z hrnčířských továren. Vybrali spoustu peněz na obnovu české obce. Že ne všichni přistěhovalci jsou špatní, je určitě důležitý vzkaz, který se snažíme zprostředkovat," zdůrazňuje Alan Gerrard.

Desetiletý Adam a jedenáctiletá Lisa z Blurton Primary School ukazují hrušeň, kterou zasadily na školní zahradě, tedy jediný ovocný strom, který před 73 lety přečkal zničení Lidic.

„Příběh Lidic mě pokaždé rozruší, ale současně jsem pyšná na Stoke, jak pomohlo znovu vybudovat obec, která byla úplně zničená. Němci zničili úplně všechno, až na tu jednu hrušeň. Pokaždé jsem smutná při pomyšlení, že lidické děti neměly žádnou volbu," lituje Lisa.

„Když se člověk podívá na tu hrušeň, tak si vzpomene na hrůzu zničení Lidic. Vzpomene si na místo, kde byli kdysi lidé šťastní, a co z této doby zbylo, je právě jen jediná hrušeň," konstatuje Adam.

Hrušeň, kterou děti zasadily na školním hřišti jako připomínku lidické tragédie | Foto: Jiří Hošek

Milan Kopp, Jiří Hošek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme