Proces s Plastiky byl boj proti undergroundu. Začal před 40 lety
Před 40 lety začal proces se členy skupiny Plastic People of the Universe. Komunistický režim chtěl ukázat lidem tvrdou ruku, nakonec se mu ale povedlo poprvé proti sobě zformovat ucelenější opozici.
Proces s undergroundem v roce 1976 měl vlastně dvě části. V té plzeňské byl odsouzen na 15 měsíců Karel Havelka. „Za tzv. výtržnictví, ale ve skutečnosti to byl politický proces. Za to, že jsme uspořádali přednášku Ivana Jirouse o undergroundu,“ říká dnes.
Během postupující normalizace totiž nemohly hudební skupiny hrát jen tak. Musely mít oficiální zkoušky – takzvané přehrávky. Kapely, které neprošly nebo je nechtěly absolvovat, mohly hrát jen na uzavřených akcích, třeba na svatbách.
Vše začalo u Jirouse
Proces s Plastiky odstartovala svatba duchovního otce českého undergroundu Ivana Martina Jirouse v Bojanovicích. „Samozřejmě StB měla už tu akci rozpracovanou déle, ty Bojanovice byly jen poslední kapka,“ vzpomíná Karel Havelka.
„Tím, že jsme hráli nebo se setkávali, jsme neporušovali žádné platné zákony. V Bojanovicích ani na jiných festivalech nebyly žádné výtržnosti srovnatelné s těmi, které se děly na normálních zábavách, kde se lidé opíjeli a rvali. Za celou dobu undergroundu si nepamatuju ani jednu rvačku. Establishment rozčilovalo a především děsilo vyznění undergroundových kapel a textů Martina Jirouse, ve kterých byl odpor.“
Procesy vedly až k Chartě
Po bojanovickém festivalu se rozjelo velké zatýkání, ve vazbě zůstalo asi 20 lidí. Zastali se jich ale lidé z intelektuálních kruhů.
„O procesech v r. 1976 rozhodoval tehdejší ministr vnitra Jaromír Obzina. On připisoval rukou, kdo bude obžalován, že jich má být méně, že někteří z nich budou obžalováni později. Ministr spravedlnosti zase žádal, aby se procesy posoudily, až bude po volbách. Takže naivní představa, že jedna z demokratických mocí byla i moc soudní, to naprosto neexistovalo,“ dodává rozhlasová redaktorka Ivana Dennčevová, autorka knihy Tváře undergroundu.
Na lavici obžalovaných nakonec seděli Ivan Martin Jirous, básník Pavel Zajíček, saxofonista Vratislav Brabenec a evangelický kněz Svatopluk Karásek. I přes veškerou snahu je nakonec odsoudili. Odpor vůči nespravedlivému procesu nakonec ale měl nečekaný důsledek – sjednocení lidí kritických k režimu. Za měsíc a půl pak vznikla Charta 77.
