Rumuni budují demokracii už 25 let. Mladí znají diktaturu jen z vyprávění a hodin dějepisu

Svržení diktátora a jeho režimu neznamená lepší život okamžitě. Rumunsko začalo svou novou budoucnost stavět podobně jako my - před 25 lety. Fronty, které se stály na cokoli, jsou už dlouho minulostí. Před sedmi lety Rumunsko vstoupilo do Evropské unie. Dnešní mladá generace zná Rumunsko z doby Nicolaea Ceausesca z vyprávění rodičů a z hodin dějepisu.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Mladí Rumuni svobodu vnímají jako samozřejmost. Většina má o diktatuře Nicolaea Ceausesca jen mlhavou představu

Mladí Rumuni svobodu vnímají jako samozřejmost. Většina má o diktatuře Nicolaea Ceausesca jen mlhavou představu | Foto: Pavel Novák | Zdroj: Český rozhlas

„Býval to prezident, komunista a diktátor,“ charakterizoval krátce Nicolaea Ceausesca Lucian, kterému bylo v roce 1989 sedm let.

Fyzioterapeutce Damaris je teprve 25 a o bývalém prezidentovi Rumunska říká, že někdo ho stále považuje za dobrého člověka. Podle ní byl ale zlý a špatný.

O tom, jak to za Ceausescova režimu vypadalo, mají dnes mladí lidé mlhavou představu. Když tady v Temešváru začala revoluce, Adrianovi byly jen dva roky.

Přehrát

00:00 / 00:00

Mladí Rumuni svobodu vnímají jako samozřejmost. Natáčel s nimi Pavel Novák

Od rodičů slyšel, že nebyla elektřina, že se nedalo nikam cestovat, že se stály fronty na mléko, na chleba, že chyběly základní potraviny a v televizi nebylo na co se dívat.

Město Temešvár u západních hranic Rumunska bývalo jedním z průmyslových center země. Bylo na tom, co se zásobování týká, o trochu lépe, než jiné části Rumunska. Právě tady začala v prosinci 1989 revolta proti režimu prezidenta Ceausesca.

Dnes z temešvárských ulic dýchá předvánoční atmosféra. Zvlášť, když tma přikryje oprýskané zdi většiny domů a rozsvítí se vánoční výzdoba. V obchodech už nejsou prázdné výklady. Nabídka zboží je stejná jako v Česku. Za cenami ale značně zaostávají příjmy mnoha obyvatel Rumunska.

„Moji rodiče tehdy měli jistou práci a také byt dostali od státu. To byly pozitivní stránky režimu. Špatné bylo, že se na všechno muselo stát ve frontách. Nemohli jsme také jezdit nikam do ciziny,“ vzpomíná si na vyprávění rodičů 27letý Andrei.

'Svoboda není všechno'

Mladí Rumuni otevřenost svojí země vítají. Svoboda ale třeba podle třicátníka Adriana není všechno. Možnost, aby si každý dělal, co chce, není moc dobrá. Lidé podle něj často dělají hlouposti a nesoustředí se na důležité věci:

„Někdy mi chybí pořádek, který za bývalého režimu býval. Že všechno mělo nějaký řád. Ale je jasné, že tudy cesta nevede. Co mi ale na dnešní době opravdu vadí, je sociální nerovnost ve společnosti.“

Mladí i starší Rumuni proto vkládají velké naděje do nového prezidenta Klause Iohannise. Ujme se funkce v neděli.

Protože pochází z rodu německých přistěhovalců a byl úspěšným starostou města Sibiu v centrálním Rumunsku, lidé věří, že konečně začne v zemi nastolovat pořádek. Uvědomují si ale, že je to běh na dlouhou trať.

Mladí Rumuni svobodu vnímají jako samozřejmost. Většina má o diktatuře Nicolaea Ceausesca jen mlhavou představu | Foto: Pavel Novák

Pavel Novák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme