Hokejisté Sobotka s Horákem si po odchodu z NHL zvykají na Rusko
Propad ruského rublu může v těchto dnech trápit hokejisty z nadnárodní KHL a zřejmě hlavně ty, kteří do této soutěže právě kvůli dobrému výdělku přišli. Podle Vladimíra Sobotky a Romana Horáka, kteří do KHL přešli z NHL, to nejsou jediné komplikace. Trápí je dlouhé cestování i málo možností o volném čase.
„Jsem spokojený, docela už jsem si zvykl na větší hřiště. Problémy mi ještě dělá cestování a časový posun,“ říká útočník Omsku Vladimír Sobotka.
Po hokejové stránce si zvykl rychle. Horší to je s trávením volného času. Ze St. Louis se totiž přesunul na Sibiř. „Venku je mínus 30, hodně sněhu a většinou přijedeme po zápase, takže jsme zavření doma, moc se toho tam dělat nedá. Je to takový stereotyp,“ mrzí sedmadvacetiletého hokejistu.
Přechod z NHL do KHL probral s Vladimírem Sobotkou reportér ČRo František Kuna
Z českých hokejistů působí ve stejném dresu také Miroslav Blaťák, který je třebíčskému rodákovi dobrým pomocníkem. I když roky v KHL jsou na něm. „Už mu z toho vypadaly vlasy, takže čekám, kdy to přijde na mě,“ směje se Vladimír Sobotka.
Přesun z NHL do KHL je i tak pro Sobotku krokem dopředu. „Jsem maximálně spokojený, šlo mi hlavně o čas na ledě a jsem maximálně vytěžovaný. Z ruštiny jsem pochytil nějaká slovíčka, je podobná češtině, takže už něco i řeknu,“ chlubí se útočník.
Teď má Omsk Blaťáka se Sobotkou, českou stopu už jím dřívě pomyslně vyšlapali jiní hráči. Jaromír Jágr s Romanem Červenkou. A na ně v Omsku rozhodně nezapomnělo. „Všude jsou jejich plakáty, nechali tu výborné jméno, Čechy mají rádi a starají se o nás výborně,“ těší Vladimíra Sobotku.
V KHL hraje i Roman Horák, který ještě jako mladý zamířil do Kanady a postupně se prosadil do prvních týmů Calgary nebo Edmontonu. Teď je ale s 18 góly nejlepším českým střelcem v Kontinentální hokejové lize.
„Je tu trošku jiný hokej, v Americe je to rychlejší, tady je větší hřiště. Občas jsou složité, které se létají. Do Vladivostoku letíme 9 hodin, ale je to hokej a hráč si musí zvyknout,“ vnímá Roman Horák okolnosti působení v nejlepší evropské soutěži.
V Kanadě začal hrát už před pěti lety. Z kolébky hokeje ale Horák zamířil sice do KHL - do týmu Viťaz Čechov, do klubu, který měl pošramoceou pověst častými rvačkami.
Roman Horák má trávení volného času jednodušší, bydlí nedaleko od Moskvy, jak zjistil reportér ČRo František Kuna
„Je tam stopa z minulosti, že se pořád bili. Přestěhovali jsme se z Čechova do Podolsku, a když jsme přijeli zpátky do Čechova, pořád tam na billboardech ty rváče, které tam hrozně uznávají. Teď už se to změnilo, přivedli hráče, kteří chtějí hrát hokej,“ všiml si změny v mentalitě Viťazu Roman Horák.
Kdyby tohle proměnou Čechov neprošel, Horáka by angažoval jen těžko. Českobudějovický rodák mezi rváče nepatří. Může tedy v klidu hrát hokej a krom toho si zvykat i na jiné prostředí.
„Je to prostě jiné. Cestování je těžké, ale nehrajeme zápasy druhý den. Ale vždy přiletíme třeba ve 3 ráno a druhý den máme trénink večer. Zvládnout se to dá, ale adaptace musela proběhnout,“ našel útočník i pozitiva ve svém novém působišti.
I když hokejisté vidí většinou jen halu, hotel a letadlo, volný čas se najde. A jeho trávení je oproti Kanadě také jiné. „V Podolsku toho moc není. Když máme čas, jezdíme do Moskvy, která je krásná. Mám štěstí, že jsem blízko hlavního města,“ těší Michala Horáka.
