Jiří Pilík sehnal na Novém Zélandu práci v hokejové kabině
Odjet na Nový Zéland, najít si práci ve vinárně nebo jako sběrač ovoce a procestovat oba ostrovy. Tuhle cestu už realizovalo mnoho mladých Čechů. Jsou ale i tací, kteří první, co navštívili, byla hokejová šatna.
Jedním takovým je Jiří Pilík, který během jedné sezony vystřídal dva dresy. Jeden s nápisem HC Rakovník, na druhém má na hrudi Botany Swarm a hraje v Aucklandu.
„Je tady jenom pět týmů, takže jsem napsal všem mail a právě z Botany Swarm se mi ozvali,“ říká po skypu z novozélandského Aucklandu Pilík, který vyrazil na druhý konec světa se svým rakovnickým spoluhráčem, Ondřejem Kozákem.
A popisuje start svého netradičního zahraničního angažmá.
První práci mi dohodil spoluhráč a druhou protihráč, směje se Jiří Pilík, když vzpomíná, jak sháněl na Novém Zélendu práci
„Měli jsme domluvený první trénink, kde proběhl výběr asi ze třiceti hráčů. Dostal jsme se do kádru a tím získali kontakty. Každý na nás už pak koukal jinak, než kdybychom přijeli z Čech jako nikdo,“ vypráví Pilík.
Jak vidíte, jde to udělat i úplně jinak, než obcházet farmy a ptát se na práci. Nebo letět na Zéland s jistotou práce od svého kolegy, který pomůže prakticky se vším. Úřadem práce se pro Jiřího Pilíka stala hokejová šatna.
„První práci mi dohodil spoluhráč a druhou protihráč,“ směje se Jiří Pilík.
Rakovník, kde Pilík hrál naposledy, hraje v Česku krajskou soutěž, tedy o jednu úroveň pod druhou ligou. Nový Zéland má soutěž jen jednu, podobnou právě té, která je u nás braná až jako čtvrtá v pořadí.
„Je to trošku pomalejší, ale zase ne o moc. Ale je to hodně hraný fyzicky, to je obrovský rozdíl.“
I když je to na Novém Zélandě nejvyšší soutěž, profesionální není. Klub ale leccos zaplatí a co bylo pro Pilíka novinkou, je cesta na zápas letadlem. Mezi ostrovy je to tak nejrychlejší. A tak hokej zabere hodně času, do toho práce a tak nezbývá čas na další Pilíkův koníček.
„Koupil jsem si ‚španělku‘, ale hraju si sám. Nemám čas rozjet kapelu, i když jich je tady hodně. Zatím jsem se k tomu nedostal a nevím, jestli se dostanu. Sport bere hodně, teď jsme přesedlali na in-line. Navíc zimáky mají otevřený celoročně, takže hokej můžeš hrát pořád.“
Na kytaru tedy moc času není, hokejem si Pilík nevydělá, a tak je ideální skloubit příjemné s užitečným. Změnit práci a najít si takovou, která vás baví.
„Sehnal jsem svojí profesi, což je prodej kol. Tady to je obchod i s půjčovnou. Budu dělat stejnou práci, jakou jsem dělal v Čechách. A to je paráda,“ říká po skypu z Aucklandu rakovnický a teď už i novozélandský hokejista Jiří Pilík.
