Vzestup a pád klubové scény: před revolucí bylo zavírání klubů trendem. Změnil to rok 1989?
Tuzemská klubová scéna zažila od roku 1989 rozkvět, krizi a v současné době i nový vzestup. Někteří provozovatelé se teď bojí třeba elektronické evidence tržeb. Snaha o udržení vysoké návštěvnosti vede majitele klubů k multižánrové dramaturgii. Přesto podle zjištění ČTK ještě existují podniky s úzkou žánrovou nabídkou.
Přesně před 25 lety byl v Praze otevřen legendární rockový klub Bunkr. Jeho éra skončila policejním uzavřením 21. ledna 1997. Podle kytaristy a skladatele Ondřeje Fencla, který tuzemské kluby obráží například s formací Hromosvod, v trojici s Vladimírem Mertou, Janem Hrubým nebo skupinou 5P Luboše Pospíšila, bylo ještě před deseti lety zavírání klubů trendem.
„Internet se stal součástí každodennosti, lidé přestali chodit na muziku, respektive přestali na ni chodit jen tak, začalo se chodit na 'značky', rozjely se rádiové formáty. Před zhruba pěti lety ale začaly kluby zase růst,“ uvedl pro ČTK skladatel Fencl.
Hudebník dodal, že pro příští sezonu platí už zase opačný trend – a to kvůli EET. „Zejména pro pořadatelské matadory, kteří byli rádi, když jim to vyšlo nula od nuly, je tohle poslední kapka. Nechce se jim do nesmyslné byrokracie," prohlásil.
Strážníci z Prahy 1 se stěhují do bývalého rockového klubu Bunkr
Číst článek
Nabídka klubových prostor, které dávají příležitost začínajícím hudebníkům, známým interpretům, divadelním souborům, diskotékám, filmovým projekcím či besedám, patří ke kulturnímu životu větších měst a obcí.
Jejich historii na začátku letošního roku ukázala v pražském Popmuseu výstava s názvem Sklepy plné hluku - Hudební kluby v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v devadesátých letech.
