Hrozí uzavření Karlova mostu v Praze?
První fáze ostře sledované rekonstrukce Karlova mostu v Praze končí, finišuje oprava vozovky a kamenného zábradlí. Památkáři ale v další etapě obnovy mostu přehodnotí postup.
Karlův most totiž chtějí památkáři z Národního památkového ústavu opravovat jinak než dosud, a to jako kulturní památku, ne jako technickou stavbu, která je v provozu. Jinak hrozí další poškození Karlova mostu. Jak budou na tyto požadavky reagovat zástupci památkové péče z pražského magistrátu? Hlavní město je totiž vlastníkem mostu a zároveň investorem stavby.
Dělníci už na Karlově mostě dokončují opravu kamenného zábradlí i vozovky, naše nejznámější památka je pro turisty průchozí jen z poloviny, a ti si zvědavě fotografují nejenom sochy Karlova mostu, ale třeba právě i tyto dělníky nebo prodavače suvenýrů. "Samozřejmě se nás i turistického ruchu rekonstrukce dotýká," potvrdil jeden z prodejců.
Podle šéfa odboru památkové péče hlavního města Jana Kněžínka pražští zastupitelé před sedmi lety odsouhlasili, aby byl most opravován za plného provozu. S tím souhlasili také odborníci, kteří rekonstrukci připravovali.
"Stavbaři chtěli most na dva roky zavřít. Druhá podmínka byla, že tam nebude žádná zástěna, ale staveniště bude otevřené, aby opravy lidi viděli. Takže opravujeme Karlův most v přímém přenosu. To jsme všichni chtěli," doplnil.
Stejně tak podle Kněžínka všichni odsouhlasili současný průběh opravy Karlova mostu. Proto výhradám Národního památkového ústavu až tak nerozumí.
"Ústřední pracoviště Národního památkového ústavu vytváří pro nás veškeré podmínky, které posléze schvalujeme. Musím konstatovat, že málokterá stavba je realizována se stoprocentním souhlasem Národního památkové ústavu, který má Karlův most. Odbor památkové péče není natolik odborná organizace, abychom to dokázali sami. Proto vždy dáváme na slovo odborníků," dodal.
Dlouhé debaty
O podobě rekonstrukce se debatuje v odborných kruzích, a to i na mezinárodní úrovni, skoro dvacet let. Přitom poslední opravy se most dočkal před třiceti lety. Většina z nich se shoduje, že právě tato oprava byla pro Karlův most kritická.
"Nejpodstatnější je oprava mostovky. To je to, po čem chodíme. V letech 1973 až 1975 se dělala rekonstrukce mostu, která pravděpodobně dopadla špatně, protože do mostu zatékalo. Teď jde tedy o to, aby do něj nezatékalo. A když se opravuje mostovka, tak se opravuje i zábradlí. V roce 1975 se zrušila kamenosochařská huť a od té doby nebyl vyměněn ani jeden kámen. Když huť fungovala, tak se kameny vyměňovaly průběžně. Po tolika letech proto musíme kameny vyměnit," upřesnil Kněžínek.
Zjednodušeně řečeno - opravu nešlo odkládat. Stabilita mostu byla narušena a hrozilo, že o most přijdeme.
Kněžínkova slova v telefonickém rozhovoru potvrdila předsedkyně Klubu za starou Prahu Kateřina Bečková. Dodala však, že kdyby se způsob rekonstrukce v té další fázi nezměnil, z mostu by mohly zmizet cenné historické prvky.
"Řemeslné práce nejsou dostatečně kvalitní. Na první pohled je vidět, že je vyměněno velké množství kamenů za nové. Současný kámen, který byl zvolen pro Karlův most, má trochu jiný barevný odstín. Pak se ptáme, jestli nebylo vyměněno příliš mnoho kamenů zbytečně," řekla.
Hlavní slovo by ve druhé a podstatnější fázi opravy Karlova mostu měli mít především restaurátoři a architekti, ne už stavaři. Postupně by restaurovali opláštění mostu, jeho klenby i mostní věže. Přesto by most měl být nadále průchozí.
"Upozorňujeme na to, že má přijít mnohem závažnější etapa, a byli bychom neradi, kdyby se postupovalo stejně razantním způsobem. Stejně tak bychom nechtěli, aby se kameny, které na plášti mohou být autentické, vyměňovaly jako na nějakém mostě z 19. století," dodala Kateřina Bečková.
Nepřistupují k mostu jako ke kulturní památce
První fáze opravy Karlova mostu, kdy se opravuje kamenné zábradlí a mostovka, má skončit příští rok na jaře. Vyjde na 220 miliónů korun. Náklady na tu druhou, zásadnější fázi, ještě nejsou vyčísleny. Není ani jasné, jestli skončí za deset let, nebo později. Mohou za to mimo jiné momentální dohady mezi odborníky o dalším postupu při opravě naší nejnavštěvovanější kulturní památky. V době turistické sezony po ní denně projde až 30 tisíc lidí.
Vyjadřovat se do médií na téma rekonstrukce Karlova mostu si vyhradila za Národní památkový ústav sama jeho šéfka Naděžda Goryczková. "Důvodem je, aby z památkového ústavu vyšla přesná informace o jeho postoji k opravě Karlova mostu," řekla.
Goryczková vysvětlila, že chyby, které nastaly v první fázi oprav, lze ještě napravit. "V závěru této fáze obnovy mostovky a přizdívání zábradlí bychom rádi dosáhli nastavení parametrů a systému obnovy. To by se pak stalo východiskem pro druhou, daleko významnější fázi oprav Karlova mostu, která se připravuje a která se bude týkat nejcennějších partií a to je opláštění," upřesnila.
Naděžda Goryczková potvrdila, že v tuto chvíli se provádí izolace a obnova mostovky, kterou provází i nutné přizdění zábradlí. "Akce je téměř před dokončením. V tuto chvíli, vzhledem ke klimatickým podmínkám a nepříznivému počasí, se přikláníme k tomu, aby stavba byla dokončena co nejdřív, ne aby byla zastavena. K opravě Karlova mostu je ze strany dodavatele a patrně i investora přistupováno jako k technické dopravní liniové stavbě, nikoliv jako k obnově kulturní památky. To jsme mohli několikrát z úst dodavatele slyšet," řekla Goryczková.
"K opravě Karlova mostu je ze strany dodavatele a patrně i investora přistupováno jako k technické dopravní liniové stavbě, nikoliv jako k obnově kulturní památky. To jsme mohli několikrát z úst dodavatele slyšet," řekla Gorycková.
Za tento stav podle ní nenese odpovědnost památkový ústav. "Je to problém pojetí rekonstrukce a patrně i problém nastavení podmínek výběrového řízení na dodavatele. To jsou věci, které spadají do kompetence investora, nikoliv Národního památkového ústavu ani státní památkové péče," dodala.
Veřejné mínění už před rokem pobouřila zpráva inspekce ministerstva kultury, která varovala před chybami při přípravě opravy Karlova mostu. Diskuse na toto téma zesílily i kvůli aktivitám Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví. Podala trestní oznámení a policie se už opravou mostu začala zabývat.
Nynější chyby jsou kdykoliv odstranitelné
Národní památkový ústav požaduje, aby byla další část opravy Karlova mostu prováděna za větší účasti restaurátorů, architektů a odborníků na restaurování památek. První náměstek ministra kultury František Mikeš se ovšem domnívá, že se tak dělo i doposud.
"Nikdo si nemůže představovat, že by se do památky takového kulturního významu, jako je Karlův most, památkáři, restaurátoři a ostatní odborníci nepouštěli. Pokud tu došlo k nějakým disproporcím, že někdo něco říká a nemůže to doložit, tak to bude ministerstvo kultury striktně vyžadovat," uvedl náměstek.
Rozhodnutí NPÚ přitom může někdo vnímat jako potvrzení, že při přípravě rekonstrukce došlo k chybám nebo že je současný způsob opravy nevhodný. "Takto bych to neviděl. Bylo vydáno stavební povolení na základě dokladů, které byly v té době dostačující. Povolení říká, jak má oprava významné kulturní památky probíhat. Nejpodstatnější, co se dnes dělá, je revize, statické zajištění a izolace mostních oblouků, aby do mostu nezatékalo a nedocházelo k fatálním poškozením v budoucnosti," doplnil František Mikeš.
Nedostatky při rekonstrukci mostu lze sice podle něho zjišťovat na parapetních zdech, tedy takzvaném zábradlí, ale jedná se o nedostatky, které jsou kdykoliv odstranitelné. "Všichni to budeme neustále kontrolovat a inspekce ministerstva kultury je nyní nastavena tak, že se nám to nemůže vymknout z ruky," dodal náměstek.
Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.
