Dozor nad loteriemi má nového šéfa, chystá se úprava zákona
Rozdělování dotací na veřejně prospěšné účely sázkovými kancelářemi není transparentní. Reportéři Českého rozhlasu už před dvěma měsíci upozornili na příjemce, jejichž bohulibá činnost je minimálně pochybná. Teď se k tématu vrátili, aby si ověřili, jak na jejich podněty zareagovaly úřady.
Loterijní a sázkové společnosti rozdělují ročně přes tři a půl miliardy na veřejně prospěšné účely. Velká část z nich ale končí u sdružení a firem, jejichž bohulibé účely jsou jen těžko dohledatelné.
Reportér ČRo Ondřej Suchan zjišťoval reakce úřadů na podezřelé toky peněz ze sázkových společností
Český rozhlas získal na konci září seznam všech příjemců a poukázal na nedokonalý státní dohled nad rozdělováním těchto financí.
Od posledního natáčení došlo v čele státního dozoru nad sázkovými hrami a loteriemi ke změně. Ministr financí Eduard Janota odvolal ředitelku Milušku Vrlovou a nahradil ji Karlem Koryntou. I nový šéf ale přiznává, že právě kontrola je jedním ze slabých míst jeho úřadu.
"Samozřejmě je to docela velký nedostatek v systému, protože prostředky mohou udělat nějaké kolečko a skončí u původního poskytovatele, anebo, jak bylo několikrát zveřejněno, končí u osob, které pak mohou ovlivňovat třeba i prostředí hazardu," řekl Korynta.
Státní dozor totiž může kontrolovat pouze sázkové a loterijní společnosti. Ale na konečné příjemce nemůže. "Jak se dobrat toho příjemce, který často ani neexistuje, nebo kdo by ho měl prověřit? My ho neprověřujeme z toho důvodu, že i kdybychom ho našli, tak on nám není nic povinen," potvrzuje Korynta.
Příjemce dotací nikdo nezná
Český rozhlas v září vybral dvacet sdružení, která by měla působit v oblasti sportu. Jejich seznam zaslal na Český olympijský výbor, Sdružení sportovních svazů a Český svaz tělesné výchovy.
Výsledek okomentoval místopředseda ČOV Jiří Kejval: "Z toho seznamu, který mám před sebou, známě jediné sdružení, ostatní jsou nám neznámá. Ptal jsem se celé řady kolegů z olympijského výboru i z ČSTV a nikdo žádné další sdružení nezná."
Kdo tedy může zaručit, že peníze jsou využity na bohulibou činnost? "V případě, že jsou takovéto podněty, jako jste vy uveřejnili, tak by tam mohlo připadat v úvahu daňové řízení. A u daňového řízení jsou zaměstnanci vázáni mlčenlivostí, takže se od nich moc nedozvíme," vysvětlil Korynta.
Zkusili jsme proto oslovit i finanční úřad s působností v Praze. Zde nám možné šetření nepotvrdili ani nevyvrátili. "K prošetřování těchto podnětů vám nemohu poskytnou žádné informace, poněvadž finanční úřady jsou vázány mlčenlivostí, která vyplývá ze zákona o správě daní a poplatků," řekla mluvčí Miroslava Bardonková.
Nápravu má přinést novela zákona
Nápravu by mohla přinést novela loterijního zákona, který je v platnosti již od roku 1990. V současné době se projednávají tři návrhy - lidovecký, sociálních demokratů a senátní.
Ministerstvo financí ale připravuje zákon nový. Ten by mohl vejít v platnost zhruba v červnu roku 2011. Státní dozor by měl podle šéfa úřadu Karla Korynty možnost konfrontovat i konečného příjemce dotací. I to by ale znamenalo, že ještě dva roky mají hazardní společnosti úplně volnou ruku.
S tím, že stát nemá možnost kontrolovat příjemce dotací, nesouhlasí šéf Asociace provozovatelů kursových sázek Marek Herman. Podle něj existují jasné nástroje, jak přinutit provozovatele, aby toky byly průhledné.
Rozhovor s šéfem Asociace provozovatelů kursových sázek Markem Hermanem pro Rádio Česko
"První je, že provozovatel má povinnost konkrétně a jasně dodat, kam peníze šly. Druhá věc je, že pokud má pochybnosti, tak má právo požádat, aby provozovatel dále doložil, případně převedl peníze na jinou neziskovou společnost. Pokud ani to nefunguje, má možnost dát 500 tisíc korun pokuty, případně odebrat licenci," uvedl Herman v rozhovoru pro Rádio Česko.
Ze tří variant novely loterijního zákona považuje za nejzdařilejší návrh ČSSD: "Zpřísňuje podmínky odvodů na dobro, zprůhledňuje vazby tak, aby nebyly mezi provozovatelem a příjemcem, a prodlužuje lhůty. Takže nám se zdá novela sociálních demokratů v tomto směru nejlepší, i když jsou tam drobné chybičky."
Mluví se i o speciálním fondu, do kterého by veškerý výtěžek šel a následně se rozděloval. Toto řešení považuje Herman za nešťastné. "My spíš vyznáváme filosofii dobrého sousedství, která se osvědčila v západní Evropě, a bojíme se pragocentrických fondů, kde bude nějaká pseudokomise a bude se tam lobbovat," podotkl Herman.
Další podrobnosti se můžete dozvědět v dnešním pořadu Pod kůži, který vysílá Radiožurnál pět minut po půl třetí.
